Shrnutí
George Washington Amadon pracoval ve čtrnácti letech jako pomocník na tažné stezce u Erieho kanálu, v jednadvaceti letech jako sazeč za pět dolarů týdně v tiskárně Rochester Review a ještě před dovršením čtyřicítky se stal viceprezidentem Vydavatelského sdružení adventistů sedmého dne. Jako samouk se naučil osmnáct starověkých a moderních jazyků, aby mohl sázet texty pro církevní traktáty v cizích jazycích. V letech 1858 až 1864 redigoval časopis Youth’s Instructor, působil jako starší v Battle Creek Tabernacle a padesát osm let svého života – od roku 1855 až do své smrti v roce 1913 – věnoval vydavatelské činnosti v Battle Creek. Dne 24. listopadu 1860 se oženil s Marthou Dorner Byingtonovou, dcerou Johna Byingtona (prvního prezidenta Generální konference); ta ho přežila o dvacet čtyři let.
Počátky (1832–1853)
Amadon se narodil 30. srpna 1832 v Sand Lake ve státě New York jako nejstarší z pěti dětí Philandy a Elizy Amadonových. Část svého dětství strávil u svého dědečka nedaleko Bostonu a zbytek v severní části státu New York, kde v raném dospívání hnal muly po tažné stezce podél Erie Canal. Na konci 40. let 19. století krátce studoval na Oberlin College v Ohiu.
V roce 1853 přivedli James a Ellen Whiteovi spolu s J. N. Loughboroughem jednadvacetiletého Amadona k adventistické víře dodržující sobotu a on byl přijat do tiskárny časopisu Review v Rochesteru ve státě New York. Když se v roce 1855 vydavatelská činnost přesunula do Battle Creeku v Michiganu, Amadon se přestěhoval s ní; už odtud nikdy neodešel.
Plodná ruka u tiskového stroje (1855–80. léta 19. století)
Amadon byl, jak sám přiznával, „samouk“ – a naučil se toho hodně. Naučil se hebrejštinu, řečtinu, němčinu, dánštinu, švédštinu, francouzštinu a tucet dalších jazyků, aby mohl sestavovat letáky v cizích jazycích, které začaly proudit z tiskárny v Battle Creeku na konci 50. a v 60. letech 19. století. Podle jeho vlastních deníků dokázal za den naskládat deset tisíc znaků a často pracoval dvanáct až šestnáct hodin denně, včetně sobotních večerů a nedělí. V říjnu 1863 ho Generální konference na návrh staršího J. B. Frisbieho „jednomyslně zvolila“ redaktorem časopisu Youth’s Instructor (Advent Review and Sabbath Herald, 6. října 1863, strana 149.48).
Jeho vlastní pero – často v krátkých úvodnících v časopise Review – udržovalo pozornost církve upřenou na prorocké časy. V jednom z těchto sloupců psal o generaci, která se stala pokřivenou a zvrácenou, a naléhal, aby věřící „neoddělitelně spojili své nejdražší zájmy s Boží věcí; hledali ochranu v Jeho všemohoucím rameni; pak přečkáme nadcházející den.“ (Lest We Forget, kap. 141, str. 276, odstavec 4).
V jiném sloupku psal o naléhavosti dané chvíle: „Bratři, probuďme se pro Boží věc. Nespěme jako ostatní. Časy se stávají nebezpečnými. Systémy jsou podkopávány, vyznání se hroutí, trůny se otřásají, lidská srdce selhávají ze strachu a brzy bude zkoušeno, jakého druhu je dílo každého člověka. Křesťanská naděje je neotřesitelná, neboť je založena na Bibli. Vydrží ohnivou zkoušku, která nás čeká.“ (Lest We Forget, kap. 141, str. 276, odst. 6).
Manžel, otec a pastor (1860–1881)
V roce 1857 se Amadon seznámil s Marthou Dorner Byingtonovou, která se nedávno přestěhovala do Battle Creeku z Bucks Bridge v New Yorku, aby bydlela s rodinou Whiteových. Vzali se 24. listopadu 1860 při obřadu, který vedl Marthin otec, John Byington – tři roky předtím, než se stal prvním předsedou Generální konference. Amadonovi měli dvě dcery, Kate (1866) a Grace (1872), a v roce 1876 adoptovali syna Clauda.
V průběhu 60. a 70. let 19. století stál Amadon po boku Jamese a Ellen Whiteových během opakovaných osobních i institucionálních krizí. V březnu 1863 působil ve výboru, který očistil manžele Whiteovy od obvinění ze spekulace, a vypracoval 39stránkovou obhajobu obchodní kariéry staršího Jamese Whitea (Vindication of the Business Career of Elder James White) s 74 čestnými prohlášeními od svědků o jeho charakteru. Po Jamesově první mrtvici v roce 1865 převzali on a Adelia Van Hornová na dva měsíce vedení vydavatelské činnosti, zatímco se James zotavoval. V letech 1867 a 1868, když James nebyl schopen, cestoval s Ellen na jejích přednáškových turné.
Ellen Whiteová v roce 1869 zaznamenala jak jeho službu, tak i zátěž, kterou mu to způsobovalo: „Bratr Amadon snášel od tebe to, co by vydrželo jen málo mužů. Máš práci, kterou musíš vykonat, a jen málo času na to. Jeho vliv byl zničen tvým vlivem na něj.“ (Manuscript Releases, Letter 9, 1869, odst. 8).
O svém pastoračním duchu Amadon napsal: „Moje duše se chvěje, když pomyslím na to, jak moc Boží lid selhává v plnění biblických požadavků. Žijeme v době, o které prorok říká, že Bůh obrátí srdce otců k dětem (Mal 4,6), a co jiného to znamená než domácí katechizaci a výuku v sobotní škole? Nikdy jsem neviděl takovou důležitost biblických hodin a výuky v sobotní škole jako dnes a budu v tom pokračovat“ (Lest We Forget, kap. 141, str. 276, odst. 5).
Smrt (1913)
George W. Amadon zemřel v Battle Creeku 20. března 1913 ve věku 81 let. Jeho vdova Martha žila dalších dvacet čtyři let a zemřela 4. února 1937. Nekrolog v časopise Review and Herald vyšel ve stejném týdnu, kdy zemřel.