Kapitola 17 — Pravda prosazovaná navzdory obtížím

GSAM 265.1„Jakož shledává pastýř stádo své tehdáž, když bývá u prostřed ovec svých rozptýlených: tak shledávati budu stádo své, a vytrhnu je ze všech míst, kamž v den oblaku a mrákoty rozptýleny byly.“¹

GSAM 265.2Ti, kteří až do této doby (1847) přijali Poselství třetího anděla, byli chudí na pozemské statky, a proto mohli finančně jen málo přispět k šíření poselství. Kazatel White se svou ženou a kazatel Bates si uvědomovali důležitost osobní práce mezi rozptýlenými bratry a také nutnost připravovat čtivo, které by se dostalo do rukou lidí jako pomůcka při jejich vedení k poznání pravdy. Kazateli Batesovi při prezentaci otázky soboty velmi pomáhal jeho leták na toto téma, s nímž navštěvoval různá místa, a také jeho šíření poštou. Pracoval s nejvyšší vytrvalostí.

GSAM 265Oběť mladé sestry pro pravdu

GSAM 265.3Jednou, když neměl peníze na jízdné, se chystal vydat pěšky z Massachusetts do New Hampshire. Právě v tu chvíli obdržel dopis od jedné mladé sestry, která se zavázala vykonávat domácí práce za 1 dolar týdně, aby mohla nějak přispět na tuto věc. Po týdnu práce na ni tak zapůsobila myšlenka, že kazatel Bates potřebuje peníze, že šla za svým zaměstnavatelem a vyprosila si zálohu na mzdu, aby mu mohla okamžitě poslat 5 dolarů. Za tyto peníze si zaplatil jízdenku do New Hampshire veřejnou dopravou. Na každém místě měl úspěšná shromáždění a mnoho duší přijalo pravdu.

GSAM 266Vedení domácnosti s vypůjčeným nábytkem

GSAM 266.1Abychom ukázali ducha obětavosti, který poháněl rané průkopníky tohoto poselství, uvádíme následující výňatek z popisu situace Ellen Whiteové v zimě 1847–1848, kdy obývali pokoje v prostorném domě S. Howlanda v Topshamu v Maine, kde si s vypůjčeným nábytkem zařídili domácnost:—

GSAM 266.2„Byli jsme chudí a prožívali jsme těžké časy. Můj manžel pracoval jako nosič kamenů na železnici, což mu odřelo kůži na prstech a na mnoha místech mu tekla krev. Rozhodli jsme se, že nebudeme závislí na pomoci druhých, ale že se budeme živit sami a budeme mít z čeho pomáhat ostatním. Ale nedařilo se nám. Můj manžel pracoval velmi tvrdě, ale nedostával to, co mu za jeho práci náleželo.

GSAM 266Kazatel White při řezání palivového dřeva

GSAM 266.3„Můj manžel odešel od železnice a se sekerou se vydal do lesa sekat palivové dřevo. S neustálou bolestí v boku pracoval od časného rána do setmění, aby si vydělal asi padesát centů denně. V noci mu silná bolest nedovolovala spát. Brzy jsme dostali dopisy od bratří z různých států, kteří nás zvali, abychom je navštívili; ale protože jsme neměli prostředky na to, abychom opustili stát, odpověděli jsme, že se nám tato cesta neotevřela.

GSAM 266.4„Dostali jsme dopis od bratra Chamberlaina z Connecticutu, který nás naléhavě vyzýval, abychom se zúčastnili konference v tomto státě. Rozhodli jsme se jet, pokud se nám podaří sehnat prostředky. Manžel si vyřídil účty se svým zaměstnavatelem a zjistil, že mu dluží deset dolarů. Za polovinu této částky jsem nakoupila oblečení, které jsme nutně potřebovali, a pak jsem zašila manželův kabát, dokonce jsem záplaty sešila tak, že na rukávech bylo obtížné rozeznat původní látku. Zbylo nám pět dolarů na cestu do Dorchesteru v Massachusetts. Náš kufr obsahoval téměř vše, co jsme na světě vlastnili. Ale měli jsme klid v duši a čisté svědomí, a toho jsme si cenili více než pozemského pohodlí.

GSAM 267.1„Zastavili jsme se v domě bratra Nicholse a než jsme odešli, sestra Nicholsová podala mému manželovi pět dolarů, což pokrylo naše jízdné do Middletownu v Connecticutu. V tom městě jsme byli cizinci a v tom státě jsme ještě nikdy neviděli žádného z bratří. Zbývalo nám už jen padesát centů. Můj manžel se neodvážil je použít na pronájem kočáru, a tak hodil kufr na hromadu prken a vydali jsme se pěšky hledat někoho stejné víry. Brzy jsme našli bratra Chamberlaina, který nás vzal k sobě domů.“

GSAM 267Konference v Rocky Hillu, Connecticut

GSAM 267.2Tato konference se konala v Rocky Hillu, přičemž místností pro setkání byla velká, nedokončená místnost v domě bratra Beldena. Následující výňatek z dopisu, který napsal kazatel White S. Howlandovi, uvádí několik zajímavých podrobností týkajících se tohoto setkání:—

GSAM 267.3„20. dubna poslal bratr Belden svůj povoz do Middletownu pro nás a pro rozptýlené bratry v tom městě. Dorazili jsme k němu [do Rocky Hill] kolem čtvrté odpoledne a za pár minut přišli bratři Bates a Gurney. Ten večer jsme měli shromáždění asi patnácti lidí. V pátek ráno přicházeli další bratři, až nás bylo asi padesát. Ne všichni z nich byli plně v pravdě. Naše shromáždění toho dne bylo velmi zajímavé. Bratr Bates jasně vysvětlil přikázání a jejich význam byl zdůrazněn působivými svědectvími. Slovo mělo účinek, že upevnilo ty, kteří již byli v pravdě, a probudilo ty, kteří se ještě plně nerozhodli.“²

GSAM 267Pozvání do okresu Oswego v New Yorku

GSAM 267.4V důsledku šíření letáku kazatele Batese mezi adventisty začali lidé v jiných státech dodržovat sobotu. Hiram Edson z Port Gibsonu ve státě New York napsal dopis, v němž pozval kazatele Whitea a Ellen Whiteovou a další, aby se v srpnu 1848 zúčastnili konference těch, kdo dodržují sobotu, ve Volney v okrese Oswego. Uvedl, že bratři byli obecně chudí a nemohl slíbit, že by se na úhradě výdajů nějak výrazně podíleli. Kazatel White obdržel 40 dolarů za práci na senožti. Část této částky byla utracena za nákup oblečení, které velmi potřebovali, a zbytek pokryl náklady na cestu do Volney a zpět.

GSAM 268.1Tato konference v západní části státu New York se konala v kočárovně pana Arnolda. Bylo přítomno asi třicet pět osob, tedy všichni, koho se v této části státu podařilo shromáždit, ale sotva dva z nich se shodovali. Každý usilovně hájil své vlastní názory a prohlašoval, že jsou v souladu s Biblí. Všichni toužili prosazovat své názory a kázat je. Bylo jim řečeno, že kazatel White a jeho manželka nepřijeli z tak velké vzdálenosti, aby je poslouchali, ale aby je učili pravdě. Pan Arnold zastával názor, že tisíc let ze Zjevení 20 již uplynulo a že těch sto čtyřicet čtyři tisíc zmíněných ve Zjevení jsou ti, kteří byli vzkříšeni při Kristově vzkříšení.

GSAM 268Pan Arnold má námitky proti svátostem

GSAM 268.2Zatímco před touto skupinou ležely symboly našeho umírajícího Pána a oni se chystali připomenout si jeho utrpení, pan Arnold vstal a prohlásil, že nevěří v to, co se chystají učinit – že Večeře Páně je pokračováním velikonoční večeře, která se má slavit pouze jednou ročně.

GSAM 268.3Tyto podivné názorové rozdíly ležely jako těžké břemeno na Ellen Whiteové. Dobře věděla, že se pan Arnold mýlí, a její duši tížil velký zármutek, neboť se zdálo, že je Bůh zneuctěn. Někteří se obávali, že umírá; ale kazatelé Bates, White, Chamberlain, Gurney a Edson se za ni modlili a Pán milosrdně vyslyšel modlitby svých služebníků a ona se vzpamatovala. Světlo nebes na ni sestoupilo a ona se brzy odtrhla od pozemských věcí. Zatímco byla v tomto stavu, byly jí ukázány některé omyly přítomných a také pravda v kontrastu s těmito omyly, což dokazovalo, že tyto nesouhlasné názory, o nichž tvrdili, že jsou v souladu s Biblí, vycházely pouze z jejich vlastního výkladu Bible a že se musí vzdát svých omylů a sjednotit se na Poselství třetího anděla. Setkání skončilo slavně; pravda zvítězila. Ti, kdo zastávali tyto podivné rozdíly v názorech, přiznali své omyly a sjednotili se na přítomné pravdě Poselství třetího anděla, a Bůh je hojně požehnal.

GSAM 269Vidění s úžasným využitím Bible

GSAM 269.1Následující zprávu o tomto setkání podal 4. ledna 1884 pan Alexander Ross, který byl jedním z třiceti pěti účastníků tohoto malého shromáždění. Řekl:—

GSAM 269.2„Sestra Whiteová, zatímco byla ve vidění, vstala a vzala do levé ruky rodinnou Bibli; kniha byla běžné velikosti. Držela ji otevřenou vysoko nad hlavou, aniž by se na ni dívala, a pravou rukou listovala od verše k verši; když položila prst na verš, opakovala jej. Podíval jsem se na mnoho z těch veršů, abych zjistil, zda opakuje ten, na který ukazuje. Já sám i někteří z přítomných jsme si je prohlédli všechny. V každém případě nejenže opakovala text, na který ukázala, ale činila tak, zatímco její oči hleděly vzhůru a opačným směrem než Bible. Právě tyto verše, které opakovala, vyvrátily falešné teorie stoupenců soboty, kteří se shromáždili ve Volney v srpnu 1848, a přiměly nás sjednotit se v pravdě.“

GSAM 269.3Vskutku, musel by být někdo velmi těžko přesvědčitelný, kdo by se nevzdal chybného učení, které bylo za takových okolností napraveno jasnými texty citovanými z Bible a tímto pozoruhodným způsobem. Tato skupina stoupenců soboty v okrese Oswego, poté co byly takto napraveny jejich chyby a sjednotili se v pravdě, vyrazila z toho shromáždění šířit světlo ostatním. Výsledky nepochybně svědčily o tom, že se jednalo o Boží dílo. Satan je vždy připraven rozdělovat, rozptylovat a rozptylovat, a to jakýmikoli prostředky, které může použít. „neníť Bůh původ různice, ale pokoje, jakož i ve všech shromážděních svatých.“³

GSAM 270Zázračné případy uzdravení

GSAM 270.1Po výše zmíněné konferenci se konala shromáždění v Madison County, Port Gibsonu, Port Byronu a v New Yorku. Následovalo všeobecné shromáždění v Connecticutu. Na některých z těchto míst se Pán velmi přiblížil ke svým služebníkům a uzdravující moc Velkého Lékaře sestoupila na nemocné v odpovědi na vroucí modlitby jeho lidu, který se řídil pravidlem stanoveným v Listu Jakuba.⁴ Dokonce i lidé, které lékaři prohlásili za beznadějné, byli uzdraveni ze svých nemocí. Události tohoto charakteru se od roku 1845 často opakovaly v různých obdobích.

GSAM 270Průkopníci snášejí útrapy

GSAM 270.2Kazatel White v časopise Review and Herald z 5. února 1880, když hovořil o těch průkopnických dobách, řekl:—

GSAM 270.3„V počátcích naší práce jsme trpěli hladem kvůli nedostatku vhodného jídla a zimou kvůli nedostatku vhodného oblečení. Odepírali jsme si dokonce i životní nezbytnosti, abychom ušetřili peníze pro věc Boží. Zároveň jsme se strašně vyčerpávali, abychom zvládli obrovské množství práce, které se zdálo nutné vykonat v oblasti psaní, redakční činnosti, cestování a kázání od státu ke státu.“

GSAM 270.4Rok 1848 byl památný nejen v historii adventismu, ale i z politického hlediska. Pravdy Poselství třetího anděla byly velmi jasně vymezeny a pro pokrok díla se otevírala cesta různými směry. V této době nabývaly události v morálním a politickém světě podobu, která měla znovu vzbudit pozornost badatelů proroctví. Nejenže panoval velký zmatek mezi národy Starého světa, ale v Hydesville v okrese Wayne v New Yorku se začaly projevovat jevy moderního spiritismu, o nichž badatelé Bible tvrdili, že se musí jednat o „duchy ďáblů, kteří mají shromáždit národy země k bitvě v den Páně.“

GSAM 271Zmatek mezi národy v roce 1848

GSAM 271.121. února 1848, když se kolem francouzského krále Ludvíka Filipa shromáždili jeho dvořané, řekl: „Nikdy jsem neseděl na trůnu říše pevněji než dnes večer.“ V soumraku následujícího večera, oblečen v „námořnické bundě“ a převlečený za kočího drožky, uprchl za hradby Paříže, kde hledal útočiště pro svou osobní bezpečnost. Příčinou této velké a náhlé změny prý bylo jeho jednání ve prospěch papežského uzurpování moci, což pobouřilo jeho poddané i vojáky. Téhož dne v Paříži dokončil velkolepou vojenskou přehlídku francouzské armády; a když byly zbraně složeny, odebral se do paláce, když tu najednou malý chlapec vyskočil na dělo, mávaje trojbarevnou vlajkou a volaje: „Pryč s papežem! PRYČ S PAPEŽEM!!“ Vojáci tento pokřik převzali a ten se rychle šířil po celých řadách, přičemž nabýval na síle, až se k němu připojil pokřik: „A PRYČ S KRÁLEM!“ Během několika hodin se celá Paříž proměnila v místo divokého zmatku. Vojáci se zbraněmi v rukou, doprovázeni davem, se vrhli ke královskému paláci. Král, jakmile byl informován o nepokojích, spěšně uprchl v přestrojení.

GSAM 271Národy zapojené do boje

GSAM 271.2Rozruch a nepokoje ve Francii se rychle rozšířily do dalších zemí. Prusko, Hannover, Sardinie, Sicílie, Neapol, Benátky, Lombardie, Toskánsko a Řím zachvátil stejný davový duch. Během tří měsíců byla celá Evropa v pohybu a více než třicet císařství a království se ocitlo v nejhlubším zmatku. Na ulicích hořely trůny, králové a císaři prchali a skrývali se ze strachu o svůj život. Politici předpovídali, že dojde k všeobecné revoluci vlád celého světa.

GSAM 272.1Mnozí adventističtí kazatelé, kteří dosud neslyšeli o Poselství třetího anděla, viděli tento zmatek a domnívali se, že se musí jednat o shromáždění národů k „boji, k tomu velikému dni Boha všemohoucího“.⁵

GSAM 272Objev poselství o zapečetění

GSAM 272.2Právě v této době se adventisté sedmého dne z Písma dozvídali, že sobota podle čtvrtého přikázání je znamením, neboli pečetí, živého Boha a že nastal čas na hlásání poselství o pečetění ze Zjevení 7:1–4, a vymýšleli způsoby a prostředky, jak toto poselství předat lidem. Zatímco se adventisté sedmého dne připravovali na toto dílo, adventisté prvního dne říkali: „S vaším poselstvím o pečetění přicházíte příliš pozdě, neboť bitva velkého dne a skutečný příchod Pána jsou již na dosah.“

GSAM 272Nepokoje se náhle utišily

GSAM 272.3Asi o tři měsíce později se bouře mezi národy utišila; ne však díky urovnání jejich sporů, ale způsobem, který nedokázali vysvětlit ani samotní novináři. O těchto nepokojích Horace Greeley v listu New York Tribune napsal: „Pro nás všechny bylo velkou záhadou, co tak náhle vyvolalo ten zmatek mezi národy; ale ještě větší záhadou je to, co jej zastavilo.“

GSAM 272Senátor Choate o situaci ve Starém světě

GSAM 272.4Přesuneme se do roku 1851, kde senátor Choate ve svém projevu před Kongresem Spojených států hovoří o stavu věcí ve Starém světě a říká:

GSAM 272.4„Jaký přesně je ten stav a ta situace, nad níž se zdá, že visí stíny, mraky a temnota, si plně uvědomujete; jak je to vše naprosto nejisté. Zdálo se mi, jako by výsady korun, práva lidí a nahromaděná zášť z tisíc let se chystaly vytasit meč pro konflikt, v němž poteče krev, jako v apokalyptickém vidění, ‚až k uzdám koní‘, a v němž zahyne celý lidský rod; v němž velký zvon času odbije další hodinu; v němž bude sama společnost podrobena zkoušce ohněm a ocelí, zda je z přírody a od Boha přírody, či nikoli.“

GSAM 273„Svědectví“ z 18. listopadu 1848

GSAM 273.1Zatímco ti, kdo tvrdili, že tento rozruch mezi národy v roce 1848 měl ohlašovat příchod Pána, byli smutně zklamáni, jak to bylo s adventisty sedmého dne, kteří tvrdili, že nyní nastal čas, aby byla lidem předložena „pečeť živého Boha“? Jako odpověď citujeme z letáku, který vydal kazatel Joseph Bates v lednu 1849. Když hovoří o události, k níž došlo 18. listopadu 1848, říká:—

GSAM 273.2„Malá skupina bratří a sester se sešla na shromáždění v Dorchesteru nedaleko Bostonu v Massachusetts. Ještě před zahájením shromáždění jsme někteří z nás zkoumali některé body poselství o pečetění; panovaly určité rozdíly v názorech ohledně správnosti výkladu slova ‚vystupující‘ atd., a jelikož jsme krátce předtím na konferenci v Topshamu [v Maine] učinili zveřejnění tohoto poselství předmětem modlitby a způsob jeho zveřejnění se nejevil dostatečně jasný, rozhodli jsme se proto jednomyslně vše svěřit Bohu. Po chvíli strávené v upřímné modlitbě za osvícení a vedení dal Bůh sestře Whiteové ve vidění následující zjevení.“

GSAM 273.2Citujeme slova tak, jak je vyslovila ona sama během vidění:—

GSAM 274Slova pronesená ve vidění

GSAM 274.1„Kde se objevilo světlo? Ať nám tvůj anděl ukáže, kde se objevilo světlo. Začalo to v malém, když jsi dával jedno světlo za druhým. Svědectví a přikázání jsou vzájemně propojena, nelze je oddělit; na prvním místě je Desatero přikázání od Boha. Měl velkou radost, když se jeho zákon začal prosazovat v plné síle a pustá místa se začala obnovovat. Ze slabosti se stalo silné díky hledání Jeho slova. Zkouška, jíž bylo podrobeno, trvala jen krátkou dobu. Je to pečeť! Vychází! Vychází, počínaje východem slunce. Jako slunce, které je zpočátku chladné, se otepluje a vysílá své paprsky. Když ta pravda povstala, bylo v ní jen málo světla, ale stále sílí. Ó, jaká je síla těchto paprsků! Roste na síle. Největší váha a světlo spočívají na této pravdě, neboť trvá navěky, i když už nebude potřeba Bible. Vzešla tam na východě; začala jako malé světlo, ale její paprsky uzdravují. Ó, jak mocná je ta pravda; je nejvyšší poté, co vstoupí do země zaslíbené, ale bude sílit, dokud se nestanou nesmrtelnými. Začala s východem slunce, pokračuje ve své dráze jako slunce, ale nikdy nezapadá.

GSAM 274.2„Andělé zadržují čtyři větry. Je to Bůh, kdo zadržuje ty síly. Andělé je ještě nepustili, neboť ne všichni svatí jsou označeni pečetí Boží. Až se Michael postaví, toto soužení se rozšíří po celé zemi. Vždyť už jsou připraveni vyrazit. Je to zatím zadržováno, protože svatí nejsou označeni pečetí Boží. Ano, zvěstuj to, co jsi viděl a slyšel, a Boží požehnání tě bude provázet. Hleďte! To svítání sílí a stává se čím dál jasnějším.“⁶

GSAM 274.3Po probuzení z tohoto vidění řekla Ellen Whiteová svému manželovi:

GSAM 274.3„Mám pro tebe poselství. Musíš začít tisknout malý časopis a rozesílat ho lidem. Počátky mají být skromné, ale jak ho lidé budou číst, dodají ti prostředky, s nimiž budeš moci pokračovat v jeho vydávání. Bude mít úspěch hned od začátku. Bylo mi ukázáno, jak z těchto malých začátků vzejde záplava světla, která ozáří celý svět.“

GSAM 275Pochybnosti z lidského hlediska

GSAM 275.1Tyto předpovědi byly učiněny v roce 1848 a týkaly se vzestupu a šíření pravdy o sobotě. Podíváme-li se na situaci z lidského hlediska v té době, rozum by řekl: „Ta předpověď se nikdy nemůže naplnit.“ Jeden muž poznamenal k jednomu z našich pracovníků krátce poté, co byla předpověď učiněna: „Bude vám trvat 144 000 let, než dokážete to, co jste si předsevzali.“ „Cože!“ říkali, „tři kazatelé – kazatel White s manželkou a kazatel Bates – všichni bez haléře, s méně než stovkou stoupenců, z nichž všichni jsou bez peněz, vydávají se s několika stovkami výtisků osmdesátistránkové brožury o otázce soboty, aby předali varovné poselství celému světu! Absurdní předpoklad!“ Zatímco ti, kdo takto uvažovali, říkali: „To je nemožné!“, víra v poselství a svědectví o jistém úspěchu říkala: „Ve jménu Boha Izraele se to stane! A s důvěrou v Jeho sílu se to musí stát!“

GSAM 275Jak byl vytištěn první časopis Církve adventistů sedmého dne

GSAM 275.2Od chvíle, kdy bylo vydáno svědectví o vydavatelské práci, se ti, kdo dodržují sedmý den, mnohokrát modlili, aby Pán otevřel cestu k tisku „malého časopisu“. Velkým nedostatkem byly peníze, které by zajistily vydání prvního čísla. V červnu roku 1849 měl kazatel White příležitost posekat ruční kosou čtyřicet akrů timotéky za sedmdesát pět centů za akr; a tak byl schopen vydat první číslo tohoto malého časopisu. Možná nebude na škodu vložit na tomto místě faksimile první stránky tohoto malého listu. Čtenář si v prvním sloupci všimne slov kazatele Whitea, kde říká: „Cesta k zahájení práce se otevřela až nyní.“ A můžete také vidět, že to byla právě jeho obětavost, která „otevřela cestu“.

GSAM 276Vyprávění Ellen Whiteové o prvních číslech

GSAM 276.1Ellen Whiteová o počátcích vydavatelské činnosti říká:

GSAM 276.2„Můj manžel začal vydávat malý leták v Middletownu, osm mil od Rocky Hillu v Connecticutu, a často tuto vzdálenost ušel pěšky tam i zpět, ačkoli tehdy kulhal. Když přinesl první číslo z tiskárny, všichni jsme se kolem něj sklonili a s pokornými srdci a mnoha slzami prosili Pána, aby své požehnání vložil na slabé úsilí svého služebníka. Poté adresoval noviny všem, o nichž si myslel, že si je přečtou, a odnesl je na poštu v cestovní tašce. Každé číslo bylo přivezeno z Middletownu do Rocky Hillu a vždy předtím, než je připravil k odeslání na poštu, byly rozloženy před Pánem a k Bohu byly vzneseny vroucí modlitby smíšené se slzami, aby jeho požehnání provázelo tyto tiché posly. Velmi brzy přišly dopisy přinášející prostředky na vydávání listu a dobrou zprávu o mnoha duších, které přijaly pravdu.“⁷

GSAM 276Naplnění předpovědi o podpoře časopisu

GSAM 276.3S pocity hlubšími než pouhý zájem vám představujeme tuto první stránku prvního časopisu vydaného adventisty sedmého dne. Celý svazek časopisu Present Truth se skládal z jedenácti čísel po osmi stránkách, z nichž každá měla dva sloupce. Čtenářská plocha na stránce měřila čtyři a pět osmin palce na osm palců. Čísla 1 a 4 byla vytištěna v červenci, srpnu a září v Middletownu ve státě Connecticut. Čísla 5 až 9 byla vytištěna v Oswego ve státě New York a jsou datována prosincem 1849, březnem, dubnem a květnem 1850. Číslo 11 je datováno listopadem 1850 a bylo vytištěno v Paris ve státě Maine. V čísle 6 kazatel White řekl: „Při vydávání prvních čtyř čísel přišlo více než dost peněz na úhradu nákladů na noviny. Tyto prostředky byly použity na úhradu našich výdajů spojených se shromážděními, kterých jsme se zúčastnili.“ Během roku 1849, pod vlivem těchto novin a průkopnické práce kazatele Batese, přijalo toto poselství mnoho lidí ve Vermontu, Michiganu a dalších státech.

GSAM 278.1Na rozdíl od nepříznivé situace v práci v roce 1848 se podíváme na několik skutečností, jak vypadají v roce 1905, a tak budeme moci lépe posoudit konečný výsledek této věci – zda měli pravdu ti, kteří se stavěli proti skromným začátkům poselství, nebo Bůh nebes, který skrze svou služebnici mluvil o „rostoucí“ síle „zapečetěcího“ díla.

GSAM 278Pokrok v nakladatelské činnosti

GSAM 278.2Tato pravda je nyní hlásána a tisknuta v asi čtyřiceti nejrozšířenějších jazycích světa. Místo tří kazatelů je jich – počítáme-li vysvěcené kazatele i licencované kazatele – přes 600, kromě stovek dalších, kteří působí jako lékaři, bibličtí pracovníci, učitelé a lékařští misionáři. Literatura této denominace je zastoupena ve více než padesáti různých periodikách, která vycházejí v téměř dvaceti nakladatelstvích v Evropě, Asii, Africe, Severní a Jižní Americe, na ostrovech Tichého oceánu a v Austrálii. V těchto nakladatelstvích se tiskne více než jedenáct set různých knih, brožur a letáků. Získat jeden výtisk každého z nich spolu s předplatným periodik na jeden rok by stálo asi 340 dolarů. Namísto pouhých sta stoupenců je jich téměř 100 000, kteří se radují z této pravdy. Toto poselství skutečně, stejně jako slunce, „vychází“ a můžeme říci slovy svědectví z roku 1848: „Ó, jaká je síla těchto paprsků!“

GSAM 278Stav národů

GSAM 278.3Zatímco se poselství takto šířilo, jaký byl stav národů? Od té doby se ve veřejných novinách často setkáváme s tvrzeními o všeobecné válce, která brzy vypukne v Evropě. I když zde docházelo k sporům a tam k výbuchům násilí, obecný „vír“ je zadržován – „čtyřem větrům“ není dovoleno foukat najednou, „dokud nebudou Boží služebníci zpečetěni“. Že prvky sváru a války existují, ale nevypuknou, protože jsou drženy na uzdě, je všem zřejmé.

GSAM 279.1Henry Ward Beecher krátce před svou smrtí označil udržování takových velkých armád v Evropě za „předčasné odčerpávání životní krve ze strachu, že by mohla být prolita“. Situaci mezi národy, s jejich záští a nepřátelstvím a jejich výhružným postojem vůči sobě navzájem, přirovnal k „patové situaci“, způsobené skupinou mužů, kteří si navzájem míří dýkami na hruď, přičemž ani jeden z nich se neodváží udeřit ze strachu, že bude zasažen. „Ale,“ řekl, „někdo z nich brzy uvidí příhodný okamžik k úderu a pak nastane všeobecná rvačka.“

GSAM 279Srovnání válečných zbraní

GSAM 279.2Od roku 1848 byly vyvinuty válečné prostředky, ve srovnání s nimiž by ty nejlepší z té doby dnes byly považovány za pouhé hračky. Americká „Peace Association“ ve své výzvě k bohoslužbám za mír v Mírovou neděli – 15. prosince 1895 – uvedla: „Zatímco na jedné straně dochází k výraznému pokroku v civilizaci, na druhé straně probíhají mezi národy větší přípravy na válku než kdykoli předtím.“

GSAM 279Generál Miles o válečných přípravách

GSAM 279.3Generál Nelson A. Miles ve svém projevu na masovém shromáždění ve Washingtonu, D.C., dne 12. ledna 1904 řekl:—

GSAM 279.4„V této osvícené době pokroku a inteligentní, kultivované civilizace bychom rádi věřili, že břemena a nebezpečí války se zmírnila; avšak jakkoli se to může zdát podivné, v dějinách světa nikdy nebyl čas, kdy by se tolik bohatství promrhalo na přípravy na válku, ani kdy by tolik milionů vycvičených, zkušených a disciplinovaných mužů, vyzbrojených těmi nejničivějšími zbraněmi, bylo odvedeno z cest mírového průmyslu, jako je tomu v současné době.“

GSAM 280.1Vichřice války se však stále zdržuje, zatímco práce na pečetění pokračuje.