Kapitola 22 — Organizace

GSAM 343.1„Z té příčiny zanechal jsem tebe v Krétě, abys to, čehož tam ještě potřebí, spravil a ustanovil po městech starší, jakož i já při tobě jsem zřídil.“¹

GSAM 343.2Při šíření Poselství třetího anděla uplynulo dvanáct let (od roku 1846 do roku 1858), než si náš lid zřejmě uvědomil nutnost nějakého formálnějšího sdružení než pouhé vyznávání pravdy a křesťanské lásky. Ačkoli Pán k svému lidu na toto téma promlouval skrze dar proroctví, zdálo se, že jsou zapotřebí některé nepříznivé zkušenosti, aby se v nich plně probudilo povědomí o nutnosti organizace konferencí, sborů a sdružení pro správu světských záležitostí tohoto díla.

GSAM 343Odpor proti organizaci

GSAM 343.3V poznámce pod čarou na straně 12 díla Supplement to Experience and Views, vydaného v roce 1854, kazatel James White říká:—

GSAM 343.4„Po uplynutí roku 1844 panoval velký zmatek a většina lidí se stavěla proti jakékoli organizaci s tím, že je to v rozporu s dokonalou svobodou evangelia! Ellen Whiteová byla vždy proti jakékoli formě fanatismu a již brzy prohlásila, že určitá forma organizace je nezbytná k tomu, aby se předešlo zmatku a napravilo se ho. Málokdo dnes dokáže ocenit pevnost, která byla tehdy zapotřebí k tomu, aby si udržela svůj postoj proti převládající anarchii.“

GSAM 344.1Sjednocení, které mezi adventisty sedmého dne existuje, bylo do značné míry podporováno a udržováno jejími včasnými varováními a pokyny.

GSAM 344George Storrs o organizaci

GSAM 344.2Následující text od George Storrse, napsaný v roce 1844, ukáže, co se učilo ohledně organizace těm, kteří se oddělili od církví na základě adventního poselství:—

GSAM 344.3„Dávejte pozor, abyste se nesnažili založit další církev. Žádná církev nemůže být zorganizována lidským vynálezem, aniž by se v okamžiku svého založení stala Babylónem. Pán zorganizoval svou vlastní církev silnými pouty lásky. Silnější už to být nemůže; a když taková pouta nedokážou udržet pohromadě ty, kdo se prohlašují za Kristovy následovníky, přestávají být jeho následovníky a přirozeně odpadají z těla.“²

GSAM 344Pořádek v apoštolských dobách

GSAM 344.4Adventisté sedmého dne, jak již bylo řečeno, po mnoho let neměli žádnou formální organizaci, ani církevní strukturu. Každý, kdo měl morální odvahu přijmout pravdu a řídit se jí navzdory vnějšímu tlaku odporu, který tehdy panoval, byl považován za čestného a hodného křesťanské lásky a společenství. V dobách apoštolů nastal čas, kdy bylo nutné „to, čehož tam ještě potřebí, spravit“.³ Kolem roku 65 n. l. byl Titus pověřen, aby „ustanovil po městech starší“, kde byli věřící, a Timoteovi byly k tomuto tématu poskytnuty poměrně podrobné pokyny.⁴

GSAM 344Kazatel White o organizaci

GSAM 344.5Následující text kazatele Jamese Whitea na téma organizace a kázně se objevil v časopise Review ze 4. ledna 1881:—

GSAM 345.1„Organizace byla zřízena za účelem zajištění jednoty jednání a jako ochrana před podvodem. Nikdy neměla sloužit jako bič k vynucení poslušnosti, ale spíše k ochraně Božího lidu. Kristus svůj lid nehání; on je volá. ‚Mé ovce slyší můj hlas, já je znám a ony mě následují.‘ Naše Živá Hlava jde v čele a volá svůj lid, aby ji následoval.

GSAM 345.2„Lidská vyznání nemohou vytvořit jednotu. Církevní nátlak nemůže církev slít do jednoho těla. Kristus nikdy nezamýšlel, aby lidské mysli byly formovány pro nebe vlivem jiných lidských myslí. ‚Hlavou každého muže je Kristus.‘ Jeho úkolem je vést, formovat a vtisknout svůj vlastní obraz do dědiců věčné slávy. Jakkoli důležitá může být organizace pro ochranu církve a pro zajištění soudržnosti jednání, nesmí převzít disciplínu z rukou Pána.

GSAM 345Jednota mezi dvěma extrémy

GSAM 345.3„Mezi dvěma extrémy – církevním nátlakem a neposvěcenou nezávislostí – nacházíme velké tajemství jednoty a účinnosti ve službě i v církvi Boží. Na to nás upozorňuje velmi vážná výzva ctihodného apoštola Petra adresovaná kazatelům jeho doby: ‚Starších, kteříž mezi vámi jsou, prosím já spolustarší, a svědek Kristových utrpení, a budoucí, kteráž zjevena bude, slávy účastník: paste stádo Boží, kteréž při vás jest, opatrujíce je, ne bezděky, ale dobrovolně, ne pro mrzký zisk, ale ochotně, ani jako panujíce nad dědictvím Páně, ale jako příkladem jsouce stádu. A když se ukáže kníže pastýřů, vezmete tu neuvadlou korunu slávy. Podobně i mládenci, buďte poddáni starším. A všickni poddanost jedni druhým ukazujte, pokorou vnitř se ozdobte. Bůh zajisté pyšným se protiví, ale pokorným dává milost. Pokořtež se tedy pod mocnou ruku Boží, aby vás povýšil časem svým.‘⁵

GSAM 346Jednoduchost a forma organizace Nového zákona

GSAM 346.1„Ti, kdo vypracovali organizační uspořádání přijaté adventisty sedmého dne, usilovali o to, aby do něj co nejvíce začlenili jednoduchost vyjádření a formy, jakou najdeme v Novém zákoně. Čím více se projevuje duch evangelia a čím je systém jednodušší, tím je účinnější.

GSAM 346.2„Generální konference vykonává obecný dohled nad prací ve všech jejích oblastech, včetně státních konferencí. Státní konference vykonává dohled nad všemi oblastmi práce ve státě, včetně sborů v daném státě. A sbor je společenstvím křesťanů spojených jednoduchou smlouvou, že budou dodržovat přikázání Boží a víru v Ježíše.

GSAM 346Funkcionáři sboru jsou služebníci

GSAM 346.3„Funkcionáři místního sboru jsou služebníky tohoto sboru, a nikoli Pány, kteří by nad ním vládli silou. ‚Kdo z vás větší jest, budeť služebníkem vaším.‘⁶ Tito funkcionáři by měli být pro členy sboru příkladem trpělivosti, bdělosti, modlitby, laskavosti a velkorysosti a měli by těm, kterým slouží, projevovat takovou míru lásky, jaká se projevuje v životě a učení našeho Pána.“

GSAM 346První svědectví o řádu

GSAM 346.4V díle Supplement to Experience and Views, vydaném v roce 1854, jsou uvedeny některé zvláštní pokyny týkající se evangelického řádu. Na straně osmnáct čteme následující:—

GSAM 346.5„Církev se musí uchýlit k Slovu Božímu a zakotvit se v evangeliálním řádu, který byl přehlížen a zanedbáván. To je naprosto nezbytné k tomu, aby církev dosáhla jednoty ve víře.“

GSAM 347Potřeba řádu v době blížícího se konce

GSAM 347.1Ve svědectví z 23. prosince 1860 čteme:

GSAM 347.1„Jak se blížíme ke konci časů, Satan sestupuje s velkou mocí, vědom si toho, že jeho čas je krátký. Svou moc uplatní zejména na zbytek. Bude proti nim bojovat a bude se snažit je rozdělit a rozptýlit, aby zeslábli a byli poraženi. Boží lid by měl jednat s rozvahou a měl by být sjednocen ve svých snahách. Měl by mít stejnou mysl a stejný úsudek; pak se jejich úsilí nerozptýlí, ale bude mít silný vliv na budování věci přítomné pravdy. Je třeba dodržovat pořádek a při jeho udržování musí panovat jednota, jinak toho Satan využije.“⁷

GSAM 347Je třeba napodobovat řád andělů

GSAM 347.2V Testimony No. 14, vydaném v roce 1868, čteme: „Čím usilovněji se budeme snažit tuto harmonii a řád napodobit, tím bude práce andělů, kterou konají v náš prospěch, úspěšnější. Pokud nevidíme nutnost harmonického jednání a jsme ve svém postupu neuspořádaní, nedisciplinovaní a neorganizovaní, andělé, kteří jsou důkladně organizovaní a pohybují se v dokonalém řádu, nemohou pro nás úspěšně působit. Odvrací se v zármutku, neboť nemají oprávnění žehnat zmatku, rozptýlení a neorganizovanosti.

GSAM 347Bůh je stále Bohem řádu

GSAM 347.3„Změnil se Bůh z Boha řádu? Ne; v současném období je stejný jako v tom předchozím. Pavel říká: ‚Bůh není původcem zmatku, ale pokoje.‘ Je stejně pečlivý nyní jako tehdy. A zamýšlí, abychom se poučili o řádu a organizaci z dokonalého řádu, který zavedl za dnů Mojžíše ve prospěch synů Izraele.“⁸

GSAM 348Kristova modlitba za pořádek

GSAM 348.1Ve svědectví z roku 1882 vidíme stejný názor vyjádřený těmito slovy:

GSAM 348.1„Aby mezi jeho učedníky panovala jednota a láska, to bylo jádrem poslední modlitby našeho Spasitele za ně před jeho ukřižováním.... ‚Ne za tytoť pak toliko prosím, ale i za ty, kteříž skrze slovo jejich mají uvěřiti ve mne, aby všickni jedno byli, jako ty, Otče, ve mně, a já v tobě, aby i oni v nás jedno byli, aby uvěřil svět, že jsi ty mne poslal.‘“⁹

GSAM 348Nebezpečí individuální nezávislosti

GSAM 348.2V roce 1885 zaznělo toto svědectví:

GSAM 348.2„Je třeba dbát na jednu věc, a tou je individuální nezávislost. Jako vojáci v Kristově armádě bychom měli jednat ve vzájemné shodě v různých oblastech díla.“¹⁰

GSAM 348Satan se vyžívá v narušování pořádku

GSAM 348.3Ve zvláštním svědectví zveřejněném v roce 1895 čteme:

GSAM 348.3„Ó, jak by satan jásal, kdyby se mu podařilo dostat se mezi tento lid a způsobit nepořádek v díle právě v době, kdy je dokonalá organizace vrcholně důležitá a kdy bude vší silou bojovat proti falešným hnutím a odmítat teorie neověřené Božím slovem. Musíme udržet rovné řady, aby se nezhroutil systém a pořádek, který byl moudře a starostlivě budován.“

GSAM 348Ocenění kazatelů

GSAM 348.4Jedním z prvních bodů, které bylo třeba zvážit při nastolování pořádku mezi naším lidem v souladu s právě citovanými svědectvími, byl nějaký způsob uznání těch, kteří kázali poselství. V letech 1850 až 1861 byl přijat plán, podle něhož byli kazatelé, kteří prokázali svůj dar, byli zjevně schváleni Pánem a byli v souladu s celým dílem, obdarováni kartou, která je doporučovala společenství Pánova lidu kdekoli a v níž bylo jednoduše uvedeno, že byli schváleni pro službu evangelia. Tyto karty byly datovány a podepsány dvěma předními kazateli, kteří byli našimi lidmi uznáváni jako vedoucí osobnosti v tomto díle.

GSAM 349Podpora kazatelů

GSAM 349.1V zimě 1858–1859 byl vydán pokyn, že Bible obsahuje ucelený systém podpory kazatelské služby a že pokud by naši věřící studovali toto téma z biblického hlediska, tento systém by objevili. V souladu s tím se v Battle Creeku konala biblická hodina, jíž předsedal kazatel J. N. Andrews. Po pečlivém a modlitebním studiu Písma byl připraven článek, který vyšel v časopise Review dne 3. února 1859 a představoval plán zahrnující zásadu desátku. Projev na toto téma byl přednesen před velkým shromážděním našich věřících, kteří se sešli na valné hromadě v Battle Creeku ve státě Michigan dne 6. června 1859, a byl jednomyslně přijat hlasováním celého shromáždění.

GSAM 349Ocenění zavedeného řádu

GSAM 349.2V Testimony No. 6 z roku 1861 promluvil Pán prostřednictvím Ellen Whiteové takto ohledně systému, který přijali adventisté sedmého dne:

GSAM 349.2„Neokrádejte Boha tím, že mu zadržujete desátky a dary. První posvátnou povinností je odevzdat Bohu přiměřený podíl. Ať nikdo nevznáší své nároky a nevede vás k tomu, abyste okrádali Boha. Nedovolte, aby vaše děti kradly vaše dary z Božího oltáře pro svůj vlastní prospěch.

GSAM 349Systém desátků pro rozvoj charakteru

GSAM 349.3„Viděla jsem, že tento systém desátků formuje charakter a odhaluje skutečný stav srdce. Pokud bude lidem tato záležitost předložena v jejím pravém významu a bude ponecháno na nich, aby se sami rozhodli, uvidí v systému desátků moudrost a řád.“

GSAM 349.4Tímto způsobem byl mezi adventisty sedmého dne zaveden finanční systém na podporu kazatelské práce, který nyní používají naši členové po celém světě.

GSAM 350.1V časopise Review z 21. července 1859 bylo v návaznosti na pokyny, které již dříve zazněly v Testimonies, poprvé navrženo, aby každý stát pořádal výroční shromáždění, na němž by se pečlivě plánovala práce; a aby se tak předešlo zmatku, který až příliš často panoval ve způsobu kazatelské činnosti, a aby byla v naší práci dodržována řádnost a systém. Tento návrh ve skutečnosti předjímal vznik organizací státních konferencí.

GSAM 350Vlastnictví církevního majetku

GSAM 350.2Se šířením poselství a nárůstem počtu členů přirozeně docházelo k hromadění majetku, což vedlo k úvahám o legálním držení církevního majetku. V článku kazatele Whitea, který se nachází v časopise Review z 23. února 1860, čteme následující:—

GSAM 350.3„Doufáme však, že není daleko doba, kdy se tento lid ocitne v takové pozici, aby mohl pojistit církevní majetek, řádně spravovat své modlitebny a aby ti, kdo sepisují závěti a mají v úmyslu tak učinit, mohli část svého majetku věnovat vydavatelskému oddělení. Vyzýváme naše kazatele a vedoucí bratry, aby této záležitosti věnovali pozornost. Pokud někdo má námitky proti našim návrhům, nechť prosím vypracuje plán, podle kterého budeme moci jako lid jednat.“

GSAM 350Schválení právní organizace

GSAM 350.4Během letošního léta proběhla v časopise Review více či méně přátelská diskuse na toto téma. A na všeobecném shromáždění zástupců našeho lidu z Michiganu a několika dalších států, které se konalo v Battle Creeku od 28. září do 1. října, došlo k upřímnému zvážení této záležitosti a k úplné a svobodné diskusi o právní organizaci za účelem správy kanceláře a dalšího církevního majetku – modliteben atd. Tato diskuse je podrobně popsána v časopise Review, svazek 16, čísla 21, 22 a 23, vydaných 9., 16. a 23. října 1860.

GSAM 351.1Na základě výsledků jednání na tomto setkání bylo jednomyslně odhlasováno, že se právně zřídí vydavatelské sdružení, a aby mohla být taková právnická osoba založena co nejdříve, zvolila shromážděná konference pětičlenný výbor.

GSAM 351Název denominace

GSAM 351.2Tato konference se rovněž zabývala otázkou názvu, pod kterým by měl být náš lid označován. I v tomto případě se objevila rozmanitost názorů, přičemž někteří se přikláněli k jednomu názvu a jiní k jinému. Když byl navržen název „Církev Boží“, vznesla se proti němu námitka, že nevystihuje žádné charakteristické rysy naší víry, zatímco název „Adventisté sedmého dne“ by nejen zdůraznil naši víru v brzký příchod Krista, ale také by ukázal, že dodržujeme sobotu. Shromáždění se vyslovilo pro tento název tak jednomyslně, že při hlasování proti němu hlasoval pouze jeden muž, který však brzy poté svou námitku stáhl.

GSAM 351Schválení názvu

GSAM 351.3V Testimony No. 6 čteme:

GSAM 351.3„Žádný název, který bychom si mohli zvolit, nebude vhodný, kromě toho, který odpovídá našemu vyznání, vyjadřuje naši víru a označuje nás jako zvláštní lid...

GSAM 351.4„Název Adventista sedmého dne jasně zdůrazňuje pravé rysy naší víry a přesvědčí zvídavou mysl. Jako šíp z Pánova toulce zasáhne ty, kdo porušují Boží zákon, a povede k pokání před Bohem a k víře v našeho Pána Ježíše Krista.“

GSAM 351.4Důsledkem tohoto svědectví bylo, že se tato otázka v myslích věřících navždy vyřešila.

GSAM 351Úloha pravého daru

GSAM 351.5Není to snad zvláštní oblast projevu darů Božího Ducha? Pavel řekl, že byly do církve vloženy „pro spořádání svatých, k dílu služebnosti, k vzdělání těla Kristova, až bychom se sběhli všickni v jednotu víry“ atd.¹¹ Jak příhodné je, že poté, co věřící v modlitbě a pokoře hledali osvícení, Duch promluvil a řekl: „Toto je ta správná cesta; vaše závěry jsou správné,“ a poté církev ještě více „posílil“, jako v tomto případě, tím, že jim sdělil praktický význam této otázky a některé z dobrých výsledků, které z jejich rozhodnutí vyplynou.

GSAM 352Organizace církve

GSAM 352.1V projevu, který kazatel White přednesl před Generální konferencí v Battle Creeku v dubnu 1861 a který byl zveřejněn v časopise Review 11. června 1861, představil myšlenku ucelenější organizace našich církví. Na pozvání uspořádalo devět kazatelů biblickou hodinu, aby hledali osvícení v této věci, a Generální konference je požádala, aby výsledky tohoto zkoumání zveřejnili v časopise Review. Po předložení biblického svědectví o církevním řádu a církevních funkcionářích se projednávala otázka rovného zastoupení jednotlivých států na Generální konferenci, stejně jako správného a rovného zastoupení sborů na státních konferencích. Ve skutečnosti se jednalo o první představení myšlenky mít řádně zvolené delegáty do generálních sdružení v nějakém rovnoměrném poměru, na kterém by se mohlo dohodnout.

GSAM 352Založení michiganské státní konference

GSAM 352.26. října 1861 byla založena michiganská konference volbou předsedy, tajemníka a tříčlenného výkonného výboru. Hlasováním konference bylo doporučeno, aby se církve sdružily do organizace a přijaly jako církevní smlouvu následující text:—

GSAM 352.3„My, níže podepsaní, se tímto sdružujeme do církve pod názvem Adventisté sedmého dne a uzavíráme smlouvu, že budeme dodržovat přikázání Boží a víru v Ježíše Krista.“

GSAM 353Pověření kazatelů

GSAM 353.1Na této konferenci bylo nejprve rozhodnuto, že pověření by měla být udělena všem kazatelům Církve adventistů sedmého dne v tomto státě, kteří jsou v dobrém stavu, a že kazatelé by měli mít u sebe doklady sestávající z osvědčení o vysvěcení a pověření podepsaného předsedou a tajemníkem konference, přičemž tato pověření by měla být každoročně obnovována.

GSAM 353.2Bylo rovněž odhlasováno, že bude zvolen výbor, který připraví prohlášení, v němž našim členům vysvětlí postup při zakládání sborů. Toto prohlášení bylo zveřejněno v časopise Review ze dne 15. října 1861.

GSAM 353Pověření delegátů

GSAM 353.3V září 1862 se v Monterey konalo první zasedání Michiganské konference. Zde byl poprvé představen návrh přijímat sbory do konference stejným způsobem, jakým byli členové přijímáni do sborů. Jelikož v tomto státě již bylo založeno sedmnáct sborů, byly tyto sbory hlasováním přijaty do konference; a všichni přítomní členové těchto sborů byli přijati jako delegáti.

GSAM 353Platy kazatelů

GSAM 353.4Právě na této konferenci byl také přijat plán vyplácet kazatelům za poskytované služby určitou částku týdně. Od kazatelů se na oplátku vyžadovalo, aby konferenci podávali zprávy o čase stráveném prací, včetně svých příjmů a výdajů; a konference, která tuto zprávu obdržela, měla provést příslušné vyúčtování.

GSAM 353První předložení pověřovacích listin delegáty

GSAM 353.520. května 1863 se v Battle Creeku ve státě Michigan konala Generální konference. Bylo to první zasedání tohoto orgánu, na kterém delegáti předložili pověřovací listiny ze svých příslušných států. Zastoupení však nebylo založeno na numerickém základě. Státy zastoupené při této příležitosti byly Michigan, Wisconsin, Iowa, Minnesota, New York a Ohio.

GSAM 354Ústavy Generální konference a státních konferencí

GSAM 354.121. května přijala Generální konference stanovy a téhož dne byly státním konferencím doporučeny stanovy státní. Ty byly přijaty na zasedání Michiganské konference. Tyto stanovy stanovily početní základ pro zastoupení delegátů na státních konferencích i na Generální konferenci. Stanovy státní, které byly tehdy doporučeny, jsou v podstatě stejné jako ty, které dnes používají naše sedmdesát dvě místní konference po celém světě.

GSAM 354.2V době konání Generální konference na jaře roku 1864 bylo státním konferencím poprvé doporučeno, aby byl zvolen revizní výbor složený z laiků, kteří v daném roce nebyli v zaměstnaneckém poměru ke konferenci, a který by spolu s výkonným výborem prováděl audit a vyúčtování s kazateli. Takto krok za krokem, podle potřeby, byl v Božím díle a věci nastolen pořádek.

GSAM 354.3Takto jsme stručně zmapovali kroky, které vedly k formálnímu uspořádání práce. K tomu došlo v době, kdy byla denominace ve srovnání s dneškem velmi malá.

GSAM 354.4Když byla v roce 1863 Generální konference plně zřízena, celkový počet delegátů nebyl tak velký, jak ho dnes každoročně máme na některých malých místních konferencích.

GSAM 354Účel organizace

GSAM 354.5Cílem organizace bylo zajistit, aby majetek této organizace byl držen a spravován v souladu se zákonem a aby pracovníci v této službě mohli jednat v harmonii a bez zmatků, protože jejich kroky vycházely z porad a byly tedy bez rozptýlení. Stejné zásady, které byly přijaty v naší organizaci až do roku 1864, byly začleněny do práce i poté, co se tato rozšířila do dalších zemí a mezi další národnosti.

GSAM 355Vznik obecných organizací

GSAM 355.1Se šířením poselství vznikly následující obecné organizace, jejichž funkcionáři byli voleni na řádných zasedáních Generální konference:—

GSAM 355.2General Conference Association – právnická osoba s jednadvaceti členy, která drží vlastnická práva k majetku různých institucí v Americe a dalších zemích.

GSAM 355.3Rada pro zahraniční misie – měla dohlížet na misijní práci mimo rámec organizovaných konferencí a rozšiřovat ji.

GSAM 355.4International Tract Society – jejíž úkolem bylo šíření tiskovin a korespondence s cílem otevírat nové misie.

GSAM 355.5Religious Liberty Association – jejíž zvláštní oblastí činnosti je pomoc těm, kteří jsou pronásledováni kvůli svému svědomí, a šíření literatury o principech náboženské svobody.

GSAM 355.6International Sabbath-School Association – jejímž cílem bylo budování a rozvíjení práce sobotních škol ve všech oblastech.

GSAM 355.7Medical Missionary and Benevolent Association – její činnost se týkala výcviku lékařů a zdravotních sester, vedení sanatorií, domovů pro sirotky, seniory atd.

GSAM 355Působnost do roku 1868

GSAM 355.8Až do roku 1868 zahrnovala naše působnost tu část Spojených států, která ležela východně od řeky Missouri a severně od rovnoběžky odpovídající jižní hranici státu Missouri. V té době měl výbor Generální konference pouze tři členy, přičemž jedním z nich byl předseda konference. Všech osm místních konferencí bylo pod dohledem Generální konference, která měla své sídlo v Battle Creeku ve státě Michigan.

GSAM 356Proč byla reorganizace nezbytná

GSAM 356.1Jak se poselství šířilo do dalších zemí, vyvstala nutnost reorganizace celého působiště. Proto byly v roce 1897 podniknuty kroky směřující tímto směrem; ale práce na reorganizaci byla důkladněji dokončena během posledních čtyř let, kdy byla zřízena Evropská generální konference s výkonným výborem čítajícím čtrnáct členů; a původní Generální konference se sídlem ve Washingtonu, D.C., má výkonný výbor složený z dvaceti osmi členů, kteří zastupují všechny různé zájmy poselství a nahrazují některé z obecných sdružení, jejichž činnost byla ukončena.

GSAM 356Organizační stav k 1. lednu 1903

GSAM 356.2Následující text z General Conference Year Book z roku 1904 uvádí několik zajímavých statistických údajů k 1. lednu 1903:—

GSAM 356.3V té době se naše organizovaná činnost skládala ze dvou Generálních konferencí, které zahrnovaly čtrnáct svazových konferencí, sedmdesát dva místních konferencí a čtyřicet dva misí. Ty jsou rozděleny následovně: Místní konference v Severní Americe – čtyřicet devět; mimo Severní Ameriku – dvacet tři. Svazové konference v Americe – osm; v jiných zemích – šest. Misionářská pole v Americe, včetně Aljašky, Havaje a Newfoundlandu, pět; misie mimo Ameriku, třicet sedm, rozmístěné takto: dvanáct v Evropě; čtyři v Africe; tři v Asii; dvě v Jižní Americe; dvě v Jižní Africe; a zbytek ve Střední Americe, Mexiku, na Západních Indiích a na tichomořských ostrovech. S těmito misemi je spojeno šedesát sedm vysvěcených a licencovaných kazatelů a sto třicet jedna sborů.

GSAM 356Jednota v rozmanitosti

GSAM 356.4Je zdrojem povzbuzení vědět, že tyto různé organizace v různých zemích a národnostech jsou všechny sjednoceny v prosazování jedné velké věci – pravdy a spasení lidí. Nedůvěřujeme pouhému formálnímu organizačnímu aparátu, ale Bohu, tvůrci řádu. S Jeho požehnáním pro sjednocené a harmonické působení Jeho pracovníků si můžeme uvědomit, jak dobré a příjemné je, když se „všechno děje slušně a v pořádku“.