Kapitola 19 — „Po jejich ovocích je poznáte“
GSAM 299.1„Onť jest dal některé zajisté apoštoly, některé pak proroky, jiné evangelisty, jiné pastýře a učitele, pro spořádání svatých, k dílu služebnosti, k vzdělání těla Kristova, až bychom se sběhli všickni v jednotu víry a známosti Syna Božího, v muže dokonalého, v míru postavy plného věku Kristova.“1
GSAM 299.2Když Spasitel vložil dary svého Ducha do církve, aby „podle své vůle“ vykonával dílo Páně, dokud nepřijde ten dokonalý den, nenechal svůj lid hádat, zda je nějaké zjevení z nebe, či od zlých duchů, ale dává nám pravidla, podle nichž můžeme poznat, zda je duch od Boha, či nikoli. I v těchto posledních dnech, kdy, jak předpověděl prorok Jóel, měl Pán vylít svého Ducha na veškeré lidstvo a měli by prorokovat jak synové, tak dcery,2 Pavel říká, že lidé by neměli pohrdat proroctvími, ale měli by „všechno zkoumat“ a „což dobrého jest, toho se držeti“.3
GSAM 299.3Jak jinak lze takové projevy prověřit, než že je porovnáme s pravidly Písma pro rozeznávání působení Božího Ducha? Všechno, co přesahuje chápání omezených lidských myslí, nemusí nutně pocházet od Boha, neboť Bible prohlašuje, že v posledních dnech bude Satan konat zázraky, aby oklamal svět, a je shromáždili k boji, k tomu velikému dni Boha všemohoucího.4 Skutečný duchovní dar lze tedy poznat pouze pečlivým srovnáním daného projevu s biblickými pravidly. V této věci je zapotřebí stejná pečlivost, jakou lidé ve světě vynakládají při odhalování padělaných peněz.
GSAM 300Odhalování padělaných peněz
GSAM 300.1V časopise Detroit Bank Note Reporter z dubna 1863 uvedl pan Preston pět pravidel pro odhalování padělků a prohlásil, že kdokoli, kdo by podle těchto pravidel důkladně zkontroloval každou bankovku, která se mu dostane do rukou, se nemusí nikdy obávat, že by byl oklamán.
GSAM 300.2Neexistuje spolehlivější způsob, jak ověřit prorocký dar, než jej porovnat s popisem takových darů, jaké se projevovaly v biblických dobách, a prověřit jej podle pravidel v nich uvedených. Písmo nás důkladně vybavuje ke všem dobrým skutkům (2. Timoteovi 3:16, 17) a podává správný záznam o projevech daru proroctví a o tom, jak lze rozpoznat pravé působení Ducha Božího od působení satana s jeho falešnými dary.
GSAM 300PRAVIDLA PRO ROZPOZNÁVÁNÍ PRAVÝCH DARŮ
GSAM 300.3Pán ve svém slově dal nejméně sedm jasných pravidel, podle nichž lze rozlišit pravé projevy Ducha Božího od působení satana.
GSAM 300Pravidlo první – Zvláštní pokyn
GSAM 300.4Prorok Izaiáš, když hovoří o událostech v posledních dnech, říká: „Zavaž osvědčení, zapečeť zákon mezi učedlníky mými. Pročež očekávati budu na Hospodina, kterýž skryl tvář svou od domu Jákobova; na něj, pravím, čekati budu.... Jestliže by vám pak řekli: Dotazujte se na hadačích a věšťcích, kteříž šepcí a šveholí, rcete: Nemá-liž se lid na Bohu svém dotazovati? K mrtvým-liž místo živých má se utíkati? K zákonu a svědectví! Pakli nechtí, nechať mluví vedlé slova toho, v němž není žádné záře.“5
GSAM 301.1V tomto biblickém verši je pozornost upřena na lid, který se věnuje obnově pečetě Božího zákona – na lid, jenž čeká na Pána a je oddaný jeho službě. Hledají ho; to znamená, že očekávají jeho příchod – a to v době, kdy duchové, kteří se vydávají za duchy mrtvých, vyzývají lid, aby se obracel k nim. Někteří jejich volání naslouchají a obracejí se k mrtvým, aby získali poznání; Pán však vyzývá svůj lid, aby hledal jeho. To v podstatě znamená, že pokud ho budou hledat, dá jim zvláštní pokyny. Nemusí se obracet k mrtvým, kteří jim nemohou poskytnout žádné informace; neboť „již více nemají dílu na věky v žádné věci, kteráž se děje pod sluncem“; a „mrtví pak nevědí nic “.6
GSAM 301.2Ve výše uvedeném verši je uvedeno pravidlo, podle něhož je třeba zkoumat veškerá sdělení: „Pakli nechtí, nechať mluví vedlé slova toho, v němž není žádné záře.“ Veškerá sdělení od Pána budou v souladu s jeho slovem a jeho zákonem.
GSAM 301.3Použiji-li toto pravidlo na spisy Ellen Whiteové, mohu říci, že během posledních padesáti dvou let jsem pečlivě četl její svědectví, porovnával je se zákonem Božím a svědectvím Bible a shledávám mezi nimi naprostou shodu. Její pokyny nepřicházejí proto, aby přinesly nějaké nové zjevení, které by nahradilo Písmo, ale spíše proto, aby nám ukázaly, kde a jak jsou lidé v těchto časech náchylní k tomu, aby byli svedeni na scestí a odvedeni od slova. Postavení, které svědectví Ellen Whiteové zaujímají, lze nejlépe vyjádřit tím, co o nich napsala ona sama:—
GSAM 301.4„Boží slovo má moc osvítit i tu nejzatemněnější mysl a může ho pochopit každý, kdo o to usiluje. Přesto se setkáváme s takovými, kteří o sobě prohlašují, že Bibli studují denně, a přitom jejich životy jsou v přímém rozporu se základními biblickými naukami. Abychom se nemohli vymlouvat, dal nám Bůh jasná a důrazná svědectví. S jejich pomocí nás chce přivést zpět k Bibli, jíž se neřídíme.
GSAM 302.1„Boží slovo je plné obecných principů, které nám mají pomoci vytvořit si správné návyky, a svědectví, ať osobní nebo obecná, byla napsána proto, aby nás na tyto principy upozornila.... Nejste obeznámeni s Písmem. Kdybyste se Slovu Božímu věnovali s touhou dosáhnout biblického standardu a křesťanské dokonalosti, nepotřebovali byste tato svědectví...
GSAM 302.2„Pán má v úmyslu vás prostřednictvím daných svědectví varovat, napomínat, radit vám a vtisknout do vašich myslí důležitost pravdy Jeho slova. Svědectví nepřinášejí nové světlo, ale představují lidem inspirované pravdy, které již byly zjeveny.... Svědectví nepřinášejí žádnou novou pravdu; Bůh však jejich prostřednictvím chtěl zjednodušit zjevené pravdy velkého významu a předat je svým jedinečným způsobem lidem, aby se probrali ze spánku, jejich mysl začala pracovat a nikdo se nemohl vymlouvat....
GSAM 302.3„Svědectví nemají za cíl znevažovat Slovo Boží, ale vyvyšovat je a přitahovat k němu mysli, aby krásná jednoduchost pravdy zapůsobila na všechny.... Kdyby lidé, kteří se nyní hlásí k tomu, že jsou Božím zvláštním pokladem, poslouchali Jeho požadavky, jak jsou uvedeny v Jeho slově, nebyla by jim dána zvláštní svědectví, aby je probudila k plnění jejich povinností a vtiskla jim do paměti jejich hříšnost a strašlivé nebezpečí, které jim hrozí, pokud zanedbávají poslušnost Slovu Božímu.“7
GSAM 302Pravidlo druhé – Praví proroci
GSAM 302.4Již jsme se naučili, že všichni praví proroci budou mluvit v souladu s Božím zákonem a svědectvím Slova Božího. Apoštol Jan uvádí další pravidlo popisující učení pravých proroků. Říká: „Nejmilejší, ne každému duchu věřte, ale zkušujte duchů, jsou-li z Boha; nebo mnozí falešní proroci vyšli na svět. Po tomto znejte Ducha Božího: Všeliký duch, kterýž vyznává Jezukrista v těle přišlého, z Boha jest: a všeliký duch, kterýž nevyznává Jezukrista v těle přišlého, není z Boha; nýbrž toť jest ten duch antikristův, o kterémž jste slýchali, že přijíti má, a jižť jest nyní na světě.“8
GSAM 303.1Věnujte pozornost výše uvedenému verši. Neříká se v něm, že každý, kdo vyznává, že Ježíš Kristus „přišel v těle“, „ale že přichází v těle“; to znamená, že přichází skrze svého Ducha a přebývá v nás v odpovědi na naši víru. To je ve skutečnosti ústřední pravda evangelia: „přebývání Krista v vás, kterýž jest naděje slávy.“9
GSAM 303.2Praktickým tématem, které se objevuje ve všech spisech Ellen Whiteové, je nezbytnost Krista jako Spasitele přebývajícího v nás, pokud chceme na nebeské cestě dosáhnout jakéhokoli pokroku. Její spisy učí o nezbytnosti Krista na prvním místě, na posledním místě i po celou dobu. Jako ilustraci této skutečnosti upozorňujeme na její knihu Cesta ke Kristu, jíž se v anglickém jazyce prodalo více než sto tisíc výtisků, nemluvě o tisících výtisků v osmnácti cizích jazycích, v nichž je nyní vydávána. Jeden presbyteriánský kazatel si po přečtení této knihy objednal přes tři sta výtisků pro členy své církve a přátele a řekl: „Tuto knihu napsal někdo, kdo dobře zná Pána Ježíše Krista.“
GSAM 303Pravidlo třetí – Falešní proroci
GSAM 303.3Jan uvádí pravidlo pro odhalení falešných proroků: „Oni z světa jsou, a protož o světu mluví, a svět jich poslouchá.“10 Učení falešných proroků bude podlézat tělesnému srdci, místo aby vyzdvihovalo cestu sebezapření a nesení kříže. Falešní proroci budou učit „příjemné věci“, místo aby vyzdvihovali „Svatý Izraelský“.11 Každý, kdo si přečte byť jen několik stránek spisů Ellen Whiteové, může vidět, že jsou v duchu sebezapření a nesení kříže a nemají povahu, která by lahodila světskému, tělesnému srdci.
GSAM 304Pravidlo čtvrté – Utrpení a trpělivost
GSAM 304.1Abychom se tímto tématem zabývali ještě hlouběji, vezmeme si jako čtvrté pravidlo slova apoštola Jakuba: „Ku příkladu snášení protivenství a dlouhočekání, bratří moji, vezměte proroky, kteříž mluvívali ve jménu Páně.“12 Když čteme o zkušenostech těch starověkých proroků, dozvídáme se, že jednou z jejich největších zkoušek bylo vidět, jak Izrael odmítá nebo se staví proti jasným svědectvím, která jim byla předložena. Stručné studium těch dob nám okamžitě ukáže povahu jak pravých, tak falešných proroků. „Takto praví Hospodin zástupů: Neposlouchejtež slov těch proroků, jenž prorokují vám, prázdných vás zanechávajíce. Vidění srdce svého mluví, ne z úst Hospodinových.“13
GSAM 304.2V spisech Ellen Whiteové není nic, co by čtenáře svádělo k marnivosti; ale jak vyjádřil někdo jiný: „Z těchto svědectví jsem nespočetněkrát čerpal velký duchovní prospěch. Vskutku, nikdy jsem je nečetl, aniž bych se cítil pokárán za svou nedostatečnou víru v Boha, nedostatek oddanosti a nedostatek horlivosti při záchraně duší.“ Účinek svědectví Ellen Whiteové se tedy jistě výrazně liší od účinku učení falešných proroků, jak je popisuje Jeremiáš.
GSAM 304.3Prorok nám také říká, jak budou falešní proroci učit: „Ustavičně říkají těm, kteříž mnou pohrdají: Pravil Hospodin: Pokoj míti budete, a každému chodícímu podlé zdání srdce svého říkají: Nepřijdeť na vás nic zlého.“14
GSAM 304.4Pokud jde o povahu učení Ellen Whiteové v jejích svědectvích, ocituji následující slova jednoho pozorného čtenáře:
GSAM 304.4„Přečetl jsem si všechna její svědectví od začátku do konce, většinu z nich mnohokrát, a v žádném z nich jsem nikdy nenašel ani jedinou nemorální větu, ani nic, co by nebylo naprosto čisté a křesťanské; nic, co by kohokoli odvádělo od Bible nebo od Krista; naopak nacházím v nich ty nejupřímnější výzvy k poslušnosti Bohu, k lásce k Ježíši, k víře v Písmo a k jeho neustálému zkoumání. Taková blízkost k Bohu, taková upřímná oddanost, takové vážné výzvy k svatému životu mohou vycházet pouze z Božího Ducha.“
GSAM 305.1Pozorný pozorovatel jejích svědectví od samého počátku píše:
GSAM 305.1„Pokud jde o upřímné a věrné jednání, bez strachu a bez nadržování, chci dosvědčit, že zde nebyl žádný nedostatek. Kdyby v tomto díle vládly nízké a zlé pohnutky, nahradila by upřímná svědectví a věrné napomínání lichotivá slova. Upřímnost řeči, věrné napomínání za špatnosti, slova soucitu a povzbuzení pro třesoucí se duše, které pociťují svou potřebu Spasitele, a pro bloudící, kteří se v pokoře snaží odložit své chyby – to jsou věci, které do značné míry tvořily její práci. Svědectví Ellen Whiteové, v němž napomínala na pochybení u mnoha osob, které viděla ve vidění, bylo podáno s velkou věrností a s nejvynikajícím účinkem.“15
GSAM 305Pravidlo páté – Pravá proroctví se naplňují
GSAM 305.2V osmnácté kapitole knihy Deuteronomium se nachází Mojžíšovo prohlášení týkající se pravých a falešných proroků. Říká: „Kterak poznáme slovo to, jehož by nemluvil Hospodin? Když by mluvil něco prorok ve jménu Hospodinovu, a však by se toho nestalo, aniž by přišlo, toť jest to slovo, jehož nemluvil Hospodin; z pychuť jest to mluvil prorok ten, nebojž se ho.“16
GSAM 305.3Totéž najdeme také v následujících verších: „Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal?“17 O proroku Samuelovi se říkalo: „Cožkoli praví, všecko se tak stává.“18 „Když dojde slovo toho proroka, ten prorok znám bývá, že jej poslal Hospodin v pravdě.“19
GSAM 306.1Je to již více než padesát tři let, co autor poprvé spatřil Ellen Whiteovou v prorockém vidění. Během těchto let pronesla mnoho prorockých výroků týkajících se věcí, které se mají stát. Některá z těchto proroctví se vztahují k událostem, které se již naplnily, některá se právě naplňují, zatímco jiná jsou ještě v budoucnosti. Pokud jde o ty, které se týkají minulých nebo současných událostí, neznám ani jeden případ, kdy by se nenaplnily. Některá z jejích proroctví již byla zmíněna. Další se objeví v následujících kapitolách, jak budeme pokračovat v našem vyprávění.
GSAM 306Pravidlo šesté – Zázraky nejsou zkouškou pravého proroka
GSAM 306.2Mnozí teologové potvrzují a v komentářích k Písmu se uvádí, že znamením pravého proroka je konání zázraků. V Písmu jsme však dosud žádné takové pravidlo nenašli.
GSAM 306.3Kdyby konání zázraků bylo důkazem pravého proroka, pak by „falešný prorok“ zmíněný ve Zjevení 19:20 byl nakonec prohlášen za pravého proroka; neboť je řečeno: „Jata jest šelma, a s ní falešný prorok ten, kterýž činíval divy před ní, jimiž svodil ty, kteříž přijali znamení šelmy.“ O téže moci se znovu hovoří ve Zjevení 13:14, kde se uvádí, že klamá „ty, jenž přebývají na zemi, těmi divy, kteréžto dáno jí činiti před obličejem šelmy.“ Při stejném uplatnění tohoto pravidla bychom museli dojít k závěru, že i Satan je pravým prorokem. Někteří duchové, kteří budou vykonávat zvláštní dílo v rámci šesté ze sedmi posledních ran, jsou nazýváni „duchové ďábelští, ješto činí divy a chodí mezi krále zemské a všeho světa, aby je shromáždili k boji, k tomu velikému dni Boha všemohoucího.“20
GSAM 306.4Pokud má být důkazem pravého proroka to, že koná zázraky mimo stav vidění, našli bychom jen velmi málo biblických proroků, kteří by v této zkoušce obstáli, zejména pokud by rozhodnutí mělo spočívat na tom, co je zaznamenáno o jejich skutcích. Je pravda, že jsou zaznamenány zázraky, které vykonali někteří proroci, jako například Eliáš, Elizeus a Pavel. Kdo však v Bibli nalezl záznam o zázracích Izaiáše, Jeremiáše, Daniela, Ozeáše, Jóela, Ámose atd.? Přesto to byli praví proroci Páně a jako takoví jsou prokázáni podle pravidel, která Pán dal jako zkoušku pravého proroka.
GSAM 307.1Že konání zázraků není zkouškou pravého proroka, je jasně patrné při čtení biblického záznamu o Janovi Křtiteli. Že byl prorokem, dokládá proroctví jeho otce Zachariáše, který vyprávěl o vidění, které mu Bůh dal ohledně syna, který se mu má narodit: „Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho.“21 Náš Spasitel sám uznal Jana za toho proroka, který mu má připravit cestu; neboť o Janovi řekl: „Aneb co jste vyšli viděti? Proroka-li? Ovšem pravím vám, i více nežli proroka. Tentoť jest, o kterémž jest psáno: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, jenž připraví cestu tvou před tebou. Nebo pravím vám, většího proroka mezi syny ženskými nad Jana Křtitele není žádného?“22
GSAM 307.2Zde tedy máme jasné prohlášení Spasitele, že Jan byl prorokem. Použijme kritérium konání zázraků a podívejme se na výsledek. V evangeliu, jak je zapsal evangelista Jan, najdeme tato slova: „I přišli k němu [Kristu] mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo.“23 Již toto prohlášení samo o sobě zcela vyvrací tvrzení, že znamením pravého proroka je konání zázraků.
GSAM 307.3Toto pravidlo uvedené v Deuteronomiu 13:1–3, které v našem současném výčtu označujeme jako pravidlo šesté, má zabránit tomu, abychom se hnali za čímkoli úžasným či zázračným, dokud si nejprve pečlivě nevšimneme, zda to vede k větší blízkosti k Pánu, nebo k odklonu od něj. Tento text nám v podstatě říká, abychom uplatňovali všechna pravidla, zejména abychom zkontrolovali, zda je to v souladu s Bohem a jeho zákonem.
GSAM 308.1Toto šesté pravidlo nás učí, že pokud zázrak vykoná podvodník, při pečlivém zkoumání se u něj projeví odchýlení od posvátných pravd Slova Božího a snížení standardů, aby vyhověl srdci, které se vyhýbá cestě sebezapření. Pán dopouští, aby se takový podvodník objevil, a jeho počínání je zkouškou pro pravé Boží dítě, která mu dává příležitost pečlivě zvážit sklony či pohnutky zmíněného zázračného činitele. Ti, kdo se drží Slova Božího, místo aby se nechali okouzlit falešným zázračným činitelem, vycházejí z této zkušenosti silní v Bohu.
GSAM 308.2V těchto zlých dnech, kdy se mnozí prohlašují za „léčitele vírou“, „božské léčitele“, „léčitele křesťanské vědy“ atd., bylo by dobré důsledně uplatňovat pravidla Písma; neboť budeme potřebovat božská pravidla a osvícení Ducha svatého, abychom mohli jasně rozeznat záměr a účel některých z těchto „léčitelů“, tak rafinovaná je jejich činnost; zatímco na druhé straně jsou ti, kteří otevřeně pohrdají Božím zákonem a Jeho pravdou pro tuto dobu. V některých případech tito předstíraní „léčitelé“ zuřili jako lidé naplnění šílenstvím již při pouhé zmínce o Božím zákoně. Tak jistě, jak má Pán poselství hlásající jeho svatý zákon, tak jistě jsou lidé zbaveni působení Ducha svatého, kteří se bouří proti jeho zákonu a vyhánějí ze své přítomnosti ty, kdo jej jen zmíní.
GSAM 308Pravidlo sedmé – Jejich plody
GSAM 308.3„Pilně se pak varujte falešných proroků, kteříž přicházejí k vám v rouše ovčím, ale vnitř jsou vlci hltaví. Po ovocích jejich poznáte je. Zdaliž sbírají z trní hrozny, aneb z bodláčí fíky? Takť každý strom dobrý ovoce dobré nese, zlý pak strom zlé ovoce nese. Nemůžeť dobrý strom zlého ovoce nésti, ani strom zlý ovoce dobrého vydávati. Všeliký strom, kterýž nenese ovoce dobrého, vyťat a na oheň uvržen bývá. A tak tedy po ovocích jejich poznáte je.“24
GSAM 309.1Tato slova našeho Spasitele potvrzují skutečnost, že dar proroctví bude existovat i v době evangelia. Kdyby s tímto dílem nebyli spojeni žádní praví proroci a každé prorocké zjevení pocházelo ze zlého zdroje, neřekl by snad: „Střežte se proroků“? Skutečnost, že nám tak jednoznačně říká, jak lze každý druh poznat, je nejlepším důkazem toho, že v díle Utěšitele, Ducha svatého, při zjevování „věcí budoucích“ (Jan 16:13) by se jednalo o pravý dar proroctví. Toto pravidlo, které jsme v našem výčtu nazvali pravidlem sedmým, je neomylné. Kristus neřekl, že je můžete poznat podle jejich plodů, ale jednoznačně: „Po ovocích jejich poznáte je.“
GSAM 309.2Ptáme se: Jaký je ten plod, který je patrný v působení pravých darů Ducha Božího? Odpověď najdeme ve výpovědi Pavla ohledně záměru Pána při udělování darů církvi: „Protož dí Písmo: Vstoupiv na výsost, jaté vedl vězně, a dal dary lidem... A onť jest dal některé zajisté apoštoly, některé pak proroky, jiné evangelisty, jiné pastýře a učitele, pro spořádání svatých, k dílu služebnosti, k vzdělání těla Kristova, až bychom se sběhli všickni v jednotu víry a známosti Syna Božího, v muže dokonalého, v míru postavy plného věku Kristova.“25
GSAM 309.3Použijeme-li toto pravidlo na prorocký dar, který je od samého počátku spojen s Poselstvím třetího anděla, jaký je výsledek? — Zjistíme, že neustálé poučení zprostředkované Ellen Whiteovou směřovalo k jednotě a harmonii, nabádalo k „společné radě“ a k „společnému úsilí“, abychom byli v souladu s Kristem, a tím zajistili pravé společenství a jednotu mezi sebou.
GSAM 310.1Někteří odpůrci tohoto díla posměšně říkali: „Kdyby nebylo vidění Ellen Whiteové, které máte mezi sebou, vaše věc by se už dávno rozpadla.“ Odpověď zní: „To je pravda; protože z tohoto zdroje Pán dal radu, varování a světlo, a tak byly odstraněny neshody a dílo vzkvétalo.“ To, co tedy zamýšleli jako útok proti tomuto daru, je ve skutečnosti svědectvím o tom, že jeho plod je plodem pravého daru proroctví.
GSAM 310.2Již více než šedesát let jsou projevy daru proroctví skrze Ellen Whiteovou prověřovány těmito sedmi pravidly a ve všech ohledech splňují požadavky kladené na pravé proroctví.
Poznámky
- Efezským 4:11–13. ↩
- Jóel 2:28, 29. ↩
- 1. Tesalonickým 5:20, 21. ↩
- Zjevení 16:14. ↩
- Izaiáš 8:16–20. ↩
- Kazatel 9:6, 5. ↩
- Testimonies for the Church, sv. 5, str. 663–667. ↩
- 1. Jana 4:1–3. ↩
- Efezským 3:17; Koloským 1:27. ↩
- 1. Janův 4:5. ↩
- Izaiáš 30:10, 11. ↩
- Jakub 5:10. ↩
- Jeremiáš 23:16. ↩
- Verš 17. ↩
- J. N. Andrews, v časopise Review z prosince 1867. ↩
- Deuteronomium 18:21, 22. ↩
- Pláč 3:37. ↩
- 1. Samuelova 9:6. ↩
- Jeremiáš 28:9. ↩
- Zjevení 16:14. ↩
- Lukáš 1:76. ↩
- Lukáš 7:26–28. ↩
- Jan 10:41. ↩
- Matouš 7:15–20. ↩
- Efezským 4:8–13. ↩