Kapitola 5 — Zpráva o druhém příchodu

GSAM 93.1„Nyní se poučte z podobenství o fíkovníku: Když je jeho větev ještě měkká a pouští listy, víte, že se blíží léto; tak i vy, až uvidíte všechny tyto věci, vězte, že to [v okraji: on] je blízko, přímo před dveřmi. Amen, pravím vám: Toto pokolení nepomine, dokud se všechny tyto věci nenaplní. Nebe a země pominou, ale má slova nepominou“ (doslova podle KJV).¹

GSAM 93.2V tomto biblickém verši je naše pozornost upřena na dobu, kdy je možné poznat, že příchod Krista je „přímo před dveřmi“, se stejnou jistotou, s jakou víme, že se blíží léto, když vidíme, jak raší první jemné mladé lístky. Lze také poznat, že jsme dospěli k tomu pokolení, které neopustí jeviště dění, dokud nepřijde sám Kristus. Až přijde čas porozumět tomuto podobenství, je naprosto jisté, že nastane Pánův čas, aby povolal učitele, kteří budou toto podobenství vykládat. Stejně tak se sem hodí otázka apoštola z jiné příležitosti: „Kterak uslyší bez kazatele? A kterak kázati budou, jestliže nebudou posláni?“²

GSAM 93Čas znamení

GSAM 93.3V předchozí kapitole jsme viděli, jak bylo získáno poznání o skončení období dvaceti tří set dnů a že se to vztahovalo až k „hodině jeho soudu“. V podobenství, které zde představujeme, jsme přivedeni k Pánovu času pro toto podobenství a k poselství o „soudu“, které má být hlásáno světu. Poté, co Spasitel hovořil o velkém „soužení“, které mělo přijít na jeho lid a které mělo být „zkráceno“, řekl: „Hned po soužení, kteréž bude těch dnů, slunce se zatmí a měsíc nedá světla svého a hvězdy budou padati s nebe a moci nebeské budou se pohybovati; a tehdyť se ukáže znamení Syna člověka na nebi.“³

GSAM 94.1Všimněte si, že o posledním zmíněném znamení se neříká, že je to znamení jeho příchodu, ale znamení, že Syn člověka je tam a je vidět, jak přichází. Události uvedené v tomto textu jako znamení, na nichž má být založena víra v jeho blížící se příchod, jsou znamení na slunci, měsíci a hvězdách. Ostatní události, které následují, se odehrávají v souvislosti s jeho skutečným příchodem v oblacích nebes. Takže bezprostředně po třetím z těchto znamení – tom na hvězdách – nastane Pánův čas, aby povolal své učitele, aby učili, že Kristův příchod je na prahu.

GSAM 94.2Nyní k době, kdy se tato znamení objeví: Slunce mělo být zatměno bezprostředně po soužení.⁴ Jak zaznamenává Marek, mělo to být „v těch pak dnech, po soužení tom“.⁵ Náš Spasitel řekl, že ty dny budou zkráceny. Na základě výnosu Marie Terezie a zákonů o toleranci z let 1773 až 1776 byla zuřivost pronásledování církve zkrácena. Ačkoli pronásledující moc si udržela kontrolu nad civilní složkou až do roku 1798, její pronásledování skončilo kolem roku 1773. Porovnáním výroků Spasitele by se první z těchto znamení dalo zařadit do období mezi lety 1773 a 1798.

GSAM 94Temný den a noc

GSAM 94.319. května 1780 došlo k nadpřirozenému zatemnění slunce. Nešlo o sluneční zatmění, neboť Měsíc byl v úplňku již den předtím. Navzdory tomu však nad celou severovýchodní částí Spojených států panovala tma od jedenácti hodin dopoledne až do jedenácti hodin večer. Při té příležitosti nejenže bylo slunce zatemněno, ale i měsíc odmítal odrážet sluneční světlo. Byla to temnota, která bránila slunci svítit na měsíční disk. A jak o mnoho let později vyjádřil Noah Webster: „Pro tuto temnotu nebyl nikdy uveden žádný uspokojivý důvod.“

GSAM 95.1O tomto temném dni astronom Herschel řekl: „Temný den v Severní Americe byl jedním z těch úžasných přírodních jevů, o nichž se bude vždy se zájmem číst, ale které filozofie nedokáže vysvětlit.“

GSAM 95.2Ti, kdo popisovali temnotu noci 19. května 1780, říkali, že navzdory tomu, že byl úplněk, „kdyby všechna světelná tělesa ve vesmíru přestala existovat, temnota by nemohla být úplnější.“

GSAM 95Padající hvězdy

GSAM 95.3Třetí z těchto znamení, padání hvězd, se naplnilo 13. listopadu 1833. V tu noc, či spíše pět hodin před svítáním, došlo k meteorickému roji, který někteří přirovnávali k proudům ohně sestupujícím z nebe; jiní k jiskrám odletujícím z nějakého velkého ohňostroje. Tento jev pokrýval celou Severní Ameriku, od Mexického zálivu na jihu až po Hudsonův záliv na severu a od Sandwichových ostrovů na západě až po oblast několik set mil od Liverpoolu na východě. Kdekoli byl pozorován, šlo o stejný nepřetržitý roj hvězd, padajících tak hustě jako sněhové vločky při sněhové bouři.

GSAM 95.4Ohledně tohoto hvězdného deště z roku 1833 dále citujeme z listu Connecticut Observer z 25. listopadu 1833:—

GSAM 95.5„Redaktor časopisu Old Countryman bere ‚padající hvězdy‘ velmi vážně. Říká: ‚Prohlašujeme, že déšť ohně, který jsme viděli minulou středu ráno, je strašným symbolem, nezvratným náznakem, milostivým znamením onoho velkého a hrozného dne, jehož budou svědky obyvatelé země, až bude otevřena šestá pečeť. Ten čas je již na dosah, jak je popsáno nejen v Novém zákoně, ale i ve Starém zákoně; a přesnější obraz fíkovníku, který shazuje své plody, když do něj fouká mocný vítr, nebylo možné spatřit.‘“

GSAM 96Předpověď Thomase Burnetta

GSAM 96.1Lidé byli učeni lidmi z dřívějších dob, aby očekávali doslovné naplnění tohoto znamení. Thomas Burnett ve své knize Theory of the Earth, vydané v Londýně v roce 1697, řekl o Matoušovi 24:29:—

GSAM 96.2„Není pochyb o tom, že v té době se objeví nejrůznější ohnivé meteory; a mimo jiné i ty, jimž se říká padající hvězdy, které sice samy o sobě nejsou nijak významné, avšak pokud by se jich objevilo velké množství a padaly, jak říká prorok, jako listy z vinné révy nebo fíky z fíkovníku, představovaly by úžasný pohled.... Nemusíme tyto věci považovat za přehnané a poetické výrazy, ale za zjevná proroctví a události, které se doslova stanou.“

GSAM 96Olmsteadovo svědectví

GSAM 96.3Profesor Olmstead z Yale College v Massachusetts, který byl nazýván „největším americkým meteorologem“, řekl o padajících hvězdách z 13. listopadu 1833:—

GSAM 96.4„Rozsah roje z roku 1833 byl takový, že pokryl nezanedbatelnou část zemského povrchu, od středu Atlantiku na východě až po Tichý oceán na západě; a od severního pobřeží Jižní Ameriky až po neurčité oblasti mezi britskými državami na severu. Představení padajících hvězd nebylo jen viditelné, ale všude mělo stejný vzhled.“

GSAM 96.5O této podívané, která začala kolem 23. hodiny 12. listopadu a trvala až do přibližně 4. hodiny ráno 13. listopadu, profesor říká:—

GSAM 96.6„Ti, kteří měli to štěstí a byli svědky této podívané padajících hvězd ráno 13. listopadu 1833, pravděpodobně viděli největší nebeský ohňostroj, jaký kdy byl spatřen od stvoření světa, nebo alespoň v rámci letopisů zaznamenaných na stránkách dějin.“

GSAM 97Meteorický roj byl pozorován i v Evropě

GSAM 97.1Z knihy, kterou v roce 1835 vydal Leonard Heinrich Kelber ve Stuttgartu v Německu, se dozvídáme, že tento jev se opakoval i na té straně Atlantiku, ve stejném měsíci, avšak o několik dní později. Autor píše:—

GSAM 97.2„25. listopadu 1833 se na evropském kontinentu odehrála nádherná podívaná na padající hvězdy“ a „v Minsterburgu ve Slezsku padaly hvězdy jako ohnivý déšť. Spolu s nimi padaly ohnivé koule, které tak rozjasnily noc, že lidé si mysleli, že domy v jejich okolí musí hořet.

GSAM 97.3„Ve stejnou dobu došlo v Prinu v Rakousku k pádu hvězd, který pokryl plochu přes pět set čtverečních mil. Někteří to popisovali jako proudy ohně sestupující z nebe. Jiní tomu říkali ohnivý déšť. Koně se toho vylekali a padali k zemi. Mnoho lidí onemocnělo strachem.“

GSAM 97Výklad podobenství

GSAM 97.4Pokračujeme-li v této linii proroctví za naplněním třetího znamení – padáním hvězd –, náš Spasitel říká: „Nyní se poučte z podobenství o fíkovníku.“ Tato slova se nevztahují na generaci, která žila v době, kdy náš Pán pronášel tuto řeč, ale na generaci, která měla vidět tyto věci naplněné – ne naplňující se, ale naplněné. Mezi události, které se mají naplnit jako znamení, že Kristus je u dveří, nepatří otřes nebes, až bude skutečně viděn, jak přichází. Mezi tato znamení jeho blížícího se příchodu patří i toto třetí znamení, to, které se týká hvězd. Čas, který Pán určil, aby se lidé poučili z podobenství o fíkovníku, spadá do období po roce 1833. Toto je čas, který Pán určil, aby byl svět probuzen k velké pravdě, že jeho příchod je na prahu a že k němu dojde dříve, než pomine generace, která toto podobenství uslyší. Vidíme tedy, jak je v tomto proroctví vymezen čas, kdy by mělo být světu zvěstováno velké poselství o druhém příchodu.

GSAM 98Celosvětové zvěstování

GSAM 98.1V naplnění tohoto proroctví zjišťujeme, že právě tehdy, v roce 1833, Pán povolával své posly či kazatele v různých částech světa, kteří v letech 1833 až 1844 zvěstovali, že Kristův příchod je blízko, „již na prahu“; a tito učili podobenství o fíkovníku, poukazujíce na tato znamení jeho příchodu, přesně tak, jak je k tomu Pán poučil. Toto poselství se dostalo, ať už prostřednictvím živého učitele, nebo prostřednictvím tištěného slova, do každé misijní stanice na světě a do každého přístavu na zemi.

GSAM 98.2Rozsah tohoto poselství jasně popsal redaktor časopisu Voice of Truth z Rochesteru ve státě New York v čísle z ledna 1845:—

GSAM 98.3„Věčné evangelium, jak je popsáno ve Zjevení 14:6, 7, bylo kázáno každému národu, rodu, jazyku a lidu; hlasitě volalo: ‚Bojte se Boha, a vzdejte jemu chválu, neboť přišla hodina soudu jeho; a klanějte se tomu, kterýž učinil nebe i zemi i moře i studnice vod.‘ Žádný případ nelze podložit fakty jasněji než ten, že toto poselství bylo během posledních několika let zvěstováno každému národu a každému jazyku pod nebem v rámci kázání o příchodu Krista v roce 1843 [1843 podle židovského kalendáře – podle našeho kalendáře 1844] nebo v blízké budoucnosti. Prostřednictvím přednášek a publikací se tato zvěst rozšířila po celé zemi a slova do končin světa.“

GSAM 98.4Někteří lidé, kteří nejsou obeznámeni se skutečností, považovali adventní hnutí za omezené na určitou lokalitu a domnívali se, že jde o dílo spojené s Williamem Millerem a několika stovkami kazatelů, kteří s ním spolupracovali v severní části Spojených států. Pro takové může být překvapením, když se dozvědí, že hnutí v Americe, v němž byli kazatelé Miller a Himes významnými vůdci, bylo pouze malou částí velkého hnutí, které, jak bylo uvedeno výše, zasáhlo „až na konec světa“.

GSAM 99JAK HNUTÍ VZNIKLO V RŮZNÝCH ZEMÍCH

GSAM 99.1Nastal čas Pánův, aby se toto zvěstování rozšířilo do světa, a ve dvaceti či více různých částech země se přibližně ve stejnou dobu objevili lidé, kteří, aniž by věděli o práci těch druhých, vyrazili hlásat tuto zprávu do všech koutů země. Ti, kteří jsou zmíněni v kapitole 4 a kteří přijali světlo týkající se konce dvaceti tří set dnů, s jednou výjimkou – A. Campbellem –, byli vedeni k tomu, aby se zapojili do hlásání Poselství prvního anděla ze Zjevení 14; i to se stalo přímým působením Ducha Božího, a nikoli tím, že by si navzájem předávali toto světlo.

GSAM 99Srovnání s reformací

GSAM 99.2Pokud na toto hnutí aplikujeme stejné pravidlo, jaké D’Aubigné použil na vznik velké reformace v šestnáctém století, musí být jistě považováno za Pánovo poselství přicházející v Pánově čase. O té reformaci jako celku historik řekl:—

GSAM 99.3„Německo nepředalo pravdu Švýcarsku, ani Švýcarsko Francii, ani Francie Anglii. Všechny tyto země ji přijaly od Boha, stejně jako jedna část světa nepředává světlo jiné části; ale totéž zářící těleso je předává přímo celé zemi. Kristus, jitřenka z výšin, nekonečně vyvýšený nad celé lidstvo, byl v období reformace, stejně jako při vzniku křesťanství, božským ohněm, který dal světu život. V šestnáctém století se jedna a táž nauka najednou ujala v domácnostech i kostelech těch nejvzdálenějších a nejrozmanitějších národů. Důvodem je, že všude působil tentýž Duch a vytvářel tutéž víru.

GSAM 99.4„Reformace v Německu i ve Švýcarsku tuto pravdu dokládají. Zwingli neměl s Lutherem žádné styky. Mezi těmito dvěma muži nepochybně existovalo spojení; musíme je však hledat nad zemí. Ten, kdo z nebe dal pravdu Lutherovi, dal ji i Zwinglimu. Bůh byl prostředníkem komunikace mezi nimi. ‚Začal jsem kázat evangelium,‘ říká Zwingli, ‚v roce milosti 1516, jinými slovy v době, kdy se v naší zemi o jménu Luthera ještě nikdy neslyšelo. Kristovo učení jsem se nenaučil od Luthera, ale ze Slova Božího. Pokud Luther káže Krista, dělá to, co já; to je vše.‘“⁶

GSAM 100.1O díle Farela a Lefèvra ve Francii historik říká:—

GSAM 100.2„Reformace ve Francii tedy nebyla cizím importem. Zrodila se na francouzské půdě; vyklíčila v Paříži; své první kořeny měla na samotné univerzitě, která představovala druhou moc v římském křesťanstvu. Bůh vložil zásady tohoto díla do upřímných srdcí mužů z Pikardie a Dauphinie ještě předtím, než začalo v jakékoli jiné zemi.

GSAM 100.3„Viděli jsme, že švýcarská reformace byla nezávislá na německé reformaci. Francouzská reformace byla zase nezávislá na obou. Dílo začalo najednou v těchto různých zemích, aniž by mezi nimi docházelo k jakékoli komunikaci; stejně jako v bitvě se všechny různé síly tvořící armádu dají do pohybu ve stejném okamžiku, ačkoli jedna druhé neříká, aby vyrazila, protože všichni slyší jeden a tentýž rozkaz, vycházející od téhož vrchního velitele. Čas byl naplněn, lid byl připraven a Bůh zahájil reformaci své církve ve všech zemích najednou. Taková fakta dokazují, že velká reformace šestnáctého století byla božským dílem.“⁷

GSAM 100.4O reformaci v Anglii, vedené Thomasem Bilneym, Frythem, Tyndalem a dalšími, D’Aubigné dále říká:—

GSAM 100.5„Reformace v Anglii tedy začala nezávisle na Lutherovi a Zwinglim a vycházela výhradně od Boha. Ve všech těchto zemích křesťanského světa působilo božské slovo současně. Počátkem reformace v Oxfordu, Cambridge a Londýně byl řecký Nový zákon vydaný Erasmem. [Tyndale a Thomas Bilney opustili Cambridge v roce 1519.] Nastal den, kdy Anglie byla hrdá na tento vznešený původ reformace.“⁸

GSAM 101.1Prohlášení o příchodu Pána vzniklo podobným způsobem, jakým jsme to popsali výše v souvislosti s reformací. Lidé byli současně povzbuzeni ve více než čtyřikrát tolika částech světa, aniž by o sobě navzájem věděli nebo mezi sebou komunikovali, a začali hlásat tytéž pravdy Písma, a to nejen ve čtyřech národech země, ale v celém civilizovaném světě.

GSAM 101Činnost Josepha Wolffa

GSAM 101.2V této souvislosti je vhodné upozornit na skutečnosti týkající se rozsahu adventního hlásání:—

GSAM 101.3„V roce 1831 byl Joseph Wolff, D.D., vyslán jako misionář z Velké Británie, aby působil mezi Židy v Palestině. Podle svých deníků až do roku 1845 hlásal brzký příchod Pána v Palestině, Egyptě, na březích Rudého moře, v Mezopotámii, na Krymu, v Persii, Gruzii, v celé Osmanské říši, v Řecku, Arábii, Turecku, Buchaře, Afghánistánu, Kašmíru, Hindostánu, Tibetu, v Holandsku, Skotsku, Irsku, v Konstantinopoli, Jeruzalémě, na Svaté Heleně, a také na palubách lodí ve Středozemním moři a v New Yorku, a to všem náboženským vyznáním. Prohlašuje, že kázal mezi Židy, Turky, mohamedány, parsy, hinduisty, Chaldejci, Yesedy, Syřany, Sabejci, pašům, šejkům, šáhům, králům Organtshu a Buchary, královně Řecka atd.“⁹

GSAM 101.4V Jemenu, oblasti obývané potomky Hobaba, Mojžíšova tchána, spatřil Joseph Wolff knihu, o níž takto hovoří: „Arabové tohoto místa mají knihu zvanou ‚Seera‘, která pojednává o ‚druhém příchodu Krista a Jeho vládě ve slávě!‘“¹⁰

GSAM 102.1V Jemenu strávil šest dní s Rechabity, o nichž říká: „Ti nepijí víno, neobdělávají vinice, nesejí, žijí ve stanech a drží se slov Jonadaba, syna Rechabova. Našel jsem mezi nimi také Izraelce z kmene Dan, kteří sídlí poblíž Terimu v Hatramawtu a kteří spolu s rechabity očekávají brzký příchod Mesiáše na nebeských oblacích.“

GSAM 102.2Z výše uvedeného vidíme, že během těch čtrnácti let sám Wolff hlásal zvěst o Kristově příchodu, který je již na dosah, ve více než dvaceti různých zemích. Ve stejné době se tato nauka hojně šířila v Německu, zejména na jihu mezi moravskými bratry.

GSAM 102Poselství v Německu a Rusku

GSAM 102.3Anglický spisovatel Mourant Brock nás informuje, že „ve Württembersku existovala křesťanská kolonie čítající stovky lidí, kteří očekávali brzký příchod Krista.“ Tuto nauku hlásal v jiných částech Německa Hengstenberg, o němž se tehdy říkalo, že je nejtalentovanějším teologem v Německu.

GSAM 102.4V časopise Review and Herald ze dne 13. prosince 1892 říká německý pastor L. R. Conradi:—

GSAM 102.5„Bengel v Německu vzbudil v mnoha srdcích lásku k příchodu našeho Pána, což vedlo tisíce lidí ke studiu prorockého slova jako nikdy předtím... Světlo zazářilo v Německu a šířily se tam publikace ukazující výklad těch dvou tisíc tří set dnů. Následovalo náboženské probuzení, zejména ve Württembersku, a když začalo pronásledování, stovky rodin odešly do jižního Ruska a tam šířily toto učení mezi svými krajany, kteří se tam přestěhovali již před mnoha lety. Když pastoři zavírali své kostely, s velmi málo výjimkami pořádali své ‚stunden‘, neboli ‚hodinové‘ shromáždění, v soukromých domech a stovky lidí se obrátily. I v té době se mezi nimi diskutovalo o sobotě, ale protože se nikdo neujal iniciativy, téma bylo utlumeno. Během těchto ‚stunden‘ se obrátil jeden ruský rolník a poté začalo stejné dílo i mezi Rusy. To nakonec vedlo k velkému ‚stundistickému‘ hnutí dnešní doby, jehož vliv sahá až do nejvzdálenějších koutů Sibiře a Zakavkazska.“

GSAM 103.1V časopise Review and Herald z 31. července 1891 se nachází prohlášení pastora Conradiho týkající se bratra Schächeho z Austrálie, který v době, o níž hovoří, bydlel ve Slezsku a část času působil ve prospěch domácí misie otce Gosnera, významného německého evangelického teologa. Od bratra Schächeho uvádí následující informace ohledně Kelberovy knihy:—

GSAM 103.2„Po roce 1836, tedy po uplynutí lhůty Bengelova výpočtu, se v okresních novinách ve Schweidnitzu objevilo oznámení tamějšího knihkupectví pana Sommerfeldta týkající se knihy L. Henryho Kelbera o velkých a radostných událostech, které se měly odehrát v letech 1843 a 1844. Přesný název knihy si nepamatuji. Uvedenou knihu jsme si opatřili a v letech 1839–1840 jsme ji za zavřenými dveřmi četli spolu s řadou zájemců. Kniha na základě knihy Daniel, Zjevení a Matouše 24 dokazovala, že konec je na dosah, a obsahovala také výpočetní tabulku, která ukazovala, jak bylo k výše uvedenému datu došl.“

GSAM 103Poselství ve Velké Británii

GSAM 103.3V anglickém periodiku s názvem The Millennium se uvádí, že „sedm set kazatelů Anglikánské církve hlásalo návrat Vykupitele.“ Mezi nejtalentovanějšími kazateli té doby byli ti, kteří v Anglii v letech 1840 až 1844 hlásali nauku o adventu. Z nich zmíníme jména Bickersteth, Birks, Brooks, Brock, Habershon, Plyn, Fremantle, Nathan Lord, McNeil, Winters, Cummings, J. A. McCaul, D.D., Dr. Nisbett, Rev. A. Dallas, M.A. [ve své knize Look to Jerusalem, na straně 114, aplikuje podobenství z Matouše 24 na tuto generaci], Burgess, Routon, Gunner, Barker, Bonham, Dealtry atd.

GSAM 104Poselství v Holandsku

GSAM 104.1Nauku o druhém příchodu hlásal v Holandsku Hentzepeter, o němž se říkalo, že byl v té době nejschopnějším kazatelem v této zemi. Byl správcem Královského muzea v Haagu, kam ho jmenoval král. V dopise adresovaném redaktorovi časopisu Midnight Cry z června 1844 o sobě píše, že jeho pozornost k tomuto tématu poprvé upoutal velmi působivý sen. Prostudoval Písmo týkající se tohoto tématu a v roce 1830 vydal brožuru, v níž tuto nauku rozvedl. V roce 1841 vydal další brožuru o konci světa. Ve stejném dopise uvádí, že první informace o Williamu Millerovi a dalších, kteří veřejně hlásali učení o blížícím se příchodu Krista, získal v roce 1842 při rozhovoru s mužem, který přijel do Holandska z Ameriky.

GSAM 104Poselství v Tatarstánu

GSAM 104.2Již v roce 1821 se v Tatarstánu věřilo v nauku o Pánově příchodu a vyučovalo se jí. Zhruba v této době byl do této země vyslán irský misionář a jeden tatarský kněz mu položil otázku: „Kdy přijde Kristus podruhé?“ Odpověděl, že o tom vůbec nic neví, načež kněz vyjádřil velké překvapení nad takovou odpovědí od misionáře, který přišel, aby je učil biblickým naukám, a poznamenal, že si myslel, „že to snad ví každý, kdo má Bibli“. Kněz poté vyjádřil svůj názor a uvedl, že si myslí, že Kristus přijde kolem roku 1844 n. l. Tato skutečnost je uvedena v časopise Irish Magazine z roku 1821.

GSAM 104Poselství v Americe, Indii a na kontinentu

GSAM 104.3V publikaci Advent Tracts, svazek 2, strana 135, z roku 1844, Mourant Brock z Anglie píše:

GSAM 105.1„Očekávání brzkého návratu Vykupitele a varovný hlas se neozývají pouze ve Velké Británii, ale také v Americe, Indii a na evropském kontinentu. V Americe tak asi tři sta kazatelů káže ‚toto evangelium království‘, zatímco v této zemi se stejným voláním ozývá asi sedm set kazatelů Anglikánské církve.“

GSAM 105Do každého přístavu na Zemi

GSAM 105.2E. R. Pinney ze Seneca Falls v New Yorku, oddaný baptistický kazatel, který zasvětil svůj život hlásání nauky o druhém příchodu, ve svém díle Exposition of Matthew 24 na stranách 8 a 9 uvedl:—

GSAM 105.3„Již v roce 1842 byly publikace o druhém příchodu zaslány do všech misijních stanic v Evropě, Asii, Africe a Americe, na obou stranách Skalistých hor... Velitelé našich lodí a námořníci nám říkají, že nezastavují v žádném přístavu, kde by je toto poselství nepředcházelo, a že jsou na něj často dotazováni.“

GSAM 105Tři tisíce hlásajících poselství

GSAM 105.4Pastor G. W. Mitchel ze Zanesville v Ohiu, další kazatel, který sám hlásal tuto nauku, řekl autorovi při rozhovoru v Newarku v Ohiu 8. srpna 1894, že kazatel William Miller mu v září 1844 při rozhovoru v McConnellsville v Ohiu sdělil, že má „jména a adresy tří tisíc kazatelů v různých částech světa, kteří hlásali: ‚Bojte se Boha, a vzdejte jemu chválu, neboť přišla hodina soudu jeho ‘, přičemž většina z nich se nacházela v Severní Americe a Velké Británii.“

GSAM 105.5William Miller, když hovořil o rozsáhlém šíření tohoto „volání“, řekl:—

GSAM 105.6„Jeden či dva lidé v každé části světa tuto zprávu hlásali a všichni se shodují na čase – Wolff z Asie; Irving, dříve z Anglie; Mason ze Skotska; Davis z Jižní Karolíny; a značný počet lidí v této oblasti tento výkřik vydává nebo vydával.“¹¹

GSAM 106Hutchinsonův široce rozesílaný časopis Voice of Elijah

GSAM 106.1Kazatel R. Hutchinson byl v roce 1837 vyslán z Anglie jako wesleyánský misionář do Kanady. Nakonec se usadil v Montrealu. Měl velmi rozsáhlé známosti v zahraničí. V letech 1843 a 1844 vydával časopis s názvem Voice of Elijah, ve kterém se zabýval doktrínou o druhém příchodu. Díky snadnému přístupu k lodím směřujícím do zahraničí a díky tomu, že měl výsadu posílat velké zásilky svých časopisů bez poštovného, rozesílal je ve velkém množství do všech koutů světa. O svém díle říkal, že je zdarma rozesílal do Nového Skotska, Nového Brunšviku, Newfoundlandu, Anglie, Irska, Skotska, Walesu, Francie, Německa, Konstantinopole, Říma a do všech částí Britského království a jeho kolonií.

GSAM 106Na Sandwichových ostrovech

GSAM 106.2V čísle časopisu Midnight Cry z 12. října 1843 byl otištěn dopis od paní O. S. Burnhamové z Kaloa na ostrově Kaui na Sandwichových ostrovech. Ona i její manžel tam působili jako učitelé. Přijali tam nauku o druhém příchodu a hlásali ji, a skupina věřících se s nimi na ostrovech účastnila bohoslužeb.

GSAM 106Srovnání poselství s poselstvím Jana Křtitele

GSAM 106.3Vidíme tedy, že nauka o druhém příchodu byla hlásána v míře zcela dostačující k naplnění proroctví Písma, která se jí týkají.

GSAM 106.4Poselství, které mělo ohlašovat první příchod Krista, vyjádřil prorok Izaiáš těmito slovy: „Hlas volajícího: Připravtež na poušti cestu Hospodinovu, přímou učiňte na pustině stezku Boha našeho. Každé údolí ať jest vyvýšeno, a všeliká hora i pahrbek ať jest snížen; což jest křivého, ať jest přímé, a místa nerovná ať jsou rovinou. Nebo se zjeví sláva Hospodinova, a uzří všeliké tělo spolu, že ústa Hospodinova mluvila.“¹² Toto proroctví se naplnilo v díle „Jan Křtitel, káže na poušti Judské, A řka: Pokání čiňte, nebo přiblížilo se království nebeské.“¹³

GSAM 107.1Tento muž sám, během šesti měsíců působení v jediné zemi, v Judeji, naplnil toto úžasné proroctví. Zatímco toto proroctví omezovalo Janovo dílo co do času a místa, u proroctví týkajících se ohlašování druhého příchodu tomu tak není, neboť toto dílo mělo být provázeno „hlasitým voláním“ a mělo mít celosvětový rozsah.

GSAM 107.2Z předložených skutečností je tedy patrné, jak přesně se naplnilo proroctví týkající se poselství o druhém příchodu. Nastal Boží čas, aby bylo vyučováno podobenství o fíkovníku, aby bylo předneseno první zvěstování Poselství prvního anděla, a Bůh pověřil své posly, aby hlásali tento výkřik všem národům, lidem a jazykům.