Kapitola 26 — Naše zahraniční misie

GSAM 403.1„Psáno jest: Kterýmž není zvěstováno o něm, uzří, a ti, jenž neslýchali, srozumějí.“¹

GSAM 403.2Naše první misie na území mimo Spojené státy byla zahájena v roce 1874, kdy byl kazatel J. N. Andrews vyslán do Švýcarska a tam zahájil práci.

GSAM 403STŘEDOEVROPSKÁ MISE

GSAM 403.3Tato misie v té době zahrnovala osm zemí, a to Švýcarsko, Francii, Itálii, Turecko, Belgii, Španělsko, Portugalsko a Řecko, což představovalo území s 140 000 000 obyvatel.

GSAM 403.4V této souvislosti může být zajímavé zmínit okolnosti, které vedly naše lidi k tomu, aby se pustili do misie na tak rozsáhlém území, a to v době, kdy byla naše denominace početně slabá.

GSAM 403Kazatel Czechowski

GSAM 403.5V roce 1865 si kazatel M. B. Czechowski, obrácený polský katolický kněz, který přijal přítomnou pravdu, přál, aby ho náš lid vyslal jako misionáře do střední Evropy. Jelikož to v té době nebylo proveditelné, předložil svou žádost adventistům prvního dne v Bostonu ve státě Massachusetts, kteří ho možná považovali za zcela odtrženého od našeho lidu. Ať už tomu bylo jakkoli, zajistili potřebné prostředky a vyslali ho na misi, po které toužil.

GSAM 404Strážci soboty ve Švýcarsku

GSAM 404.1V roce 1866 kázal pravdu o sobotě a Poselství třetího anděla v Tramelanu ve Švýcarsku, což vedlo k vzniku skupiny dodržovatelů soboty. Brzy poté je opustil, aby kázal poselství v Maďarsku. Skupině v Tramelanu neřekl nic o naší práci v Americe, ale Albert Vuilleumier, jeden z členů skupiny, uměl číst anglicky. Náhodou uviděl výtisk časopisu Advent Review. Tímto způsobem byla zahájena korespondence mezi oběma zeměmi.

GSAM 404Kazatel Erzenberger vyslán do Ameriky

GSAM 404.2V roce 1869 byl James Erzenberger z Tramelanu vyslán do Ameriky, aby se naučil anglicky a lépe se seznámil s učením a zvyky adventistů sedmého dne. Do Battle Creeku dorazil 18. června a v Americe zůstal jeden a půl roku. Na zpáteční cestu vyrazil z New Yorku 9. září 1870. V červnu téhož roku navštívil tuto zemi Ademar Vuilleumier, kde zůstal asi čtyři roky. Při návratu do vlasti ho doprovázel kazatel Andrews. Do Neuchâtelu dorazili 16. října 1874.

GSAM 404.3V roce 1875 opustil kazatel D. T. Bourdeau s rodinou Ameriku a odjel do Francie, kde byli výborem pověřeni misijní prací.

GSAM 404Založení francouzského časopisu

GSAM 404.4V následujícím roce, v červenci 1876, bylo ve švýcarské Basileji zahájeno vydávání francouzského časopisu s názvem Les Signes des Temps (Znamení časů). 13. května 1882, o šest let později, se kazatel Haskell vydal z New Yorku lodí do Evropy. Během této misijní cesty strávil určitý čas ve Švýcarsku.

GSAM 405Kazatel Whitney odjíždí do Basileje – smrt kazatele Andrewse

GSAM 405.126. července 1883 dorazil do Basileje kazatel B. L. Whitney se svou rodinou; byl totiž jmenován Výborem Generální konference, aby převzal vedení této misie a vystřídal tak kazatele Andrewse, jehož zdraví se rychle zhoršovalo. O několik měsíců později, v říjnu téhož roku, zemřel.

GSAM 405.2Kazatel Andrews v mládí neměl možnost studovat na středních školách ani na vysokých školách, přesto byl dobře vzdělaný; byl tím, koho svět nazývá samoukem nebo mužem, který se vypracoval vlastními silami. Díky své píli ve studiu si osvojil latinu, řečtinu a hebrejštinu a v pozdějších letech také francouzštinu. Francouzštinu si osvojil, aby mu pomohla při zahájení a provádění práce ve středoevropské misii, kde působil posledních šest let svého života, psal a vydával francouzské vydání časopisu Signs of the Times a kázal v tomto jazyce. Právě při této práci ho zastihla smrt.

GSAM 405Dr. Kellogg v Evropě

GSAM 405.3Na jaře roku 1883 navštívil Dr. J. H. Kellogg Evropu v rámci lékařského výzkumu. V každé z našich misí strávil několik dní a jeho návštěvy byly pro pracovníky velkým povzbuzením; zejména jeho rady týkající se práce v Basileji si velmi vážil kazatel Andrews.

GSAM 405Kazatel Butler navštívil Evropu

GSAM 405.4Na Generální konferenci konané v říjnu 1883 bylo doporučeno co nejdříve zahájit vydávání novin v Anglii. Na základě dalšího usnesení přijatého na této konferenci odcestovali kazatelé Geo. I. Butler, M. C. Wilcox a A. C. Bourdeau, aby pomáhali při práci v Evropě a Anglii. Kazatel Butler přistál v Glasgow ve Skotsku 27. února 1884. Jedním z cílů návštěvy kazatele Butlera v zahraničních misích bylo na vlastní oči poznat obtíže při provádění práce v cizích zemích a zjistit, jak je překonat. I on strávil určitý čas v Basileji a ve středoevropském misijním poli. A. C. Bourdeau působil mezi Francouzi v alpských údolích, mezi Valdenšťany, zatímco M. C. Wilcox se zapojil do tiskařské a redakční práce v Anglii, kde zůstal až do konce roku 1886.

GSAM 406V Basileji byla postavena budova nakladatelství

GSAM 406.1V roce 1884 byla v Basileji postavena budova nakladatelství Imprimerie Polyglotte (jehož název znamená tisk v mnoha jazycích). V březnu 1885 byl H. W. Kellogg pověřen Výborem Generální konference, aby navštívil Basilej a zakoupil potřebné stroje pro tiskárnu. To také učinil, a tak byla v historickém městě Basileji zřízena dobře vybavená tiskárna, kterou vlastnili adventisté sedmého dne.

GSAM 406.2Během návštěvy kazatele Butlera v Evropě se v basilejské tiskárně tiskl německý časopis s názvem Herold der Wahrheit. Ve stejném roce zde vycházel také rumunský časopis Adevărulu Prezentu (Present Truth). A ještě jeden v italštině s názvem L’Ultimo Messaggio (Poslední poselství). Oba posledně jmenované časopisy byly šestnáctistránkové čtvrtletníky. Na švýcarské konferenci v říjnu 1884 bylo uvedeno, že během toho roku bylo z těchto čtyř časopisů vytištěno a distribuováno 146 000 výtisků. Až do roku 1895, kdy byla tiskárna (v důsledku pronásledování v Basileji) přesunuta z tohoto města do německého Hamburku, vycházely knihy a traktáty v jedenácti různých jazycích, a to ve francouzštině, němčině, italštině, rumunštině, španělštině, češtině, ruštině, holandštině, maďarštině, arménštině, turečtině a turecko-řeckém jazyce. Byla to tedy, jak naznačoval její název, instituce „tisknoucí v mnoha jazycích“.

GSAM 407Ellen Whiteová navštěvuje Evropu

GSAM 407.13. září 1885 přijela Ellen Whiteová se svým synem W. C. Whitem a rodinou do Basileje. Strávili rok a půl ve starých zemích, kde navštěvovali misie v středoevropském regionu a poskytovali jim neocenitelné služby.

GSAM 407Založení Švýcarské konference

GSAM 407.210. září 1885 byla založena Švýcarská konference. Ve zprávě předložené v té době bylo uvedeno, že konference se skládala z jednoho vysvěceného kazatele, sedmi licencovaných kazatelů, deseti sborů a 224 členů. Ti v předchozím roce zaplatili desátek ve výši 1 645,11 dolarů. Kromě toho byly na práci poskytnuty dary ve výši 2 041,22 dolarů.

GSAM 407Kazatel Waggoner v Evropě

GSAM 407.3Ellen Whiteová se spolu s W. C. Whitem a rodinou vrátila do Ameriky v roce 1887. Ve stejném roce byl kazatel J. H. Waggoner pozván, aby se připojil ke středoevropské misi. Na tomto misijním poli strávil více než dva roky a během této doby bydlel v Basileji. Právě v tomto městě, jak již bylo uvedeno, 20. dubna 1889 zemřel.

GSAM 407.4Zhoršující se zdravotní stav kazatele Whitneyho a jeho následná smrt (9. dubna 1889) byly pro tuto misii další těžkou ranou.

GSAM 407Kazatel Robinson v Evropě

GSAM 407.5Kazatel D. A. Robinson, který působil v Anglii, byl zvolen nástupcem kazatele Whitneyho. V tomto okrsku účinně působil asi šest let, než v roce 1895 na pozvání Generální konference odjel do Indie. Jeho odchod si vyžádal jmenování nového superintendenta.

GSAM 408Kazatel Holser, vedoucí misijního pole

GSAM 408.1Pro tuto funkci byl vybrán kazatel H. P. Holser, který byl kromě této funkce zvolen také správcem celé středoevropské misie. Zde neúnavně a účinně působil až do roku 1901, kdy i on musel podlehnout následkům nemoci. Zemřel v Canyon City v Coloradu 11. září 1901.

GSAM 408.2Navzdory těmto nepříznivým okolnostem se misie rozrůstala a práce postupovala vpřed, jak dokládá zpráva předložená Generální konferenci v roce 1895, v níž se uvádí, že Středoevropská konference se skládá z devatenácti sborů s 484 členy, kteří v předchozím roce zaplatili desátek ve výši 4 378,18 dolarů. K tomuto datu měli čtyři vysvěcené kazatele a pět licencovaných kazatelů.

GSAM 408NĚMECKO-RUSKÁ MISE

GSAM 408.3V roce 1870 začal J. H. Linderman, pastor sboru nedaleko Elberfeldu v Prusku, spolu se čtyřiceti členy svého sboru dodržovat sedmý den jako sobotu na základě studia Bible, aniž by věděl o existenci jiné skupiny křesťanů na světě, která by tento den jako sobotu dodržovala. Zpráva o této skupině se k našim lidem dostala zvláštním způsobem. V den soboty zaklepal na dveře misijního domu v Basileji žebrák. Rodina právě studovala lekci sobotní školy s otevřenými Biblemi před sebou. Tato scéna na muže zapůsobila a vedla ho k tomu, aby se začal vyptávat.

GSAM 408Skupina z Elberfeldu

GSAM 408.4Když se dozvěděl, že to nejsou Židé, ale křesťané, kteří dodržují sobotu sedmého dne, zmínil se o této skupině v Elberfeldu. Kazatel Andrews považoval za moudré tuto informaci prověřit; proto se na počátku roku 1875 vydal spolu se kazatelem Erzenbergerem do Pruska, kde tuto skupinu skutečně našli, jak bylo popsáno. Kazatel Erzenberger zůstal nějakou dobu působit v této části Německa a 8. ledna 1876 bylo v Elberfeldu pokřtěno osm osob, což byl první křest adventistů sedmého dne v Německu.

GSAM 409.1Pravda se v Rusku uchytila již v roce 1882 díky četbě, kterou němečtí bratři v Americe zasílali svým přátelům v německých koloniích v Rusku.

GSAM 409Kazatel Conradi v Evropě

GSAM 409.2V roce 1885 opustil kazatel L. R. Conradi Ameriku a vydal se do středoevropského misijního pole, aby působil mezi Němci. 28. června 1886 odjel z Basileje na Krym v Rusku. Odtud se spolu se kazatelem Perkem vydal do Berdebulatu, kde byly pokřtěny dvě sestry a byl založen sbor s devatenácti členy, což byl první sbor Adventistů sedmého dne v Rusku.

GSAM 409Kazatelé Conradi a Perk uvězněni

GSAM 409.3Bezprostředně poté byli kazatelé Conradi a Perk zatčeni za učení odporující pravoslavné víře a byli na pět týdnů uvězněni v Perekopu. Po svém propuštění (díky zásahu vyslance Spojených států) navštívil kazatel Conradi východní Rusko a poté se vrátil do Švýcarska.

GSAM 409Práce na Volze v Rusku

GSAM 409.4Právě v tomtéž roce začal kazatel Laubhan působit v Rusku, nedaleko svého domova, který se nacházel u řeky Volhy. V roce 1880 zahájil kazatel Klein z Kansasu práci v německém Rusku, a tak se pro toto náročné a obtížné pole objevili pracovníci, a ačkoli věřící byli vystaveni vyhnanství a uvěznění, Pán tuto práci pozoruhodně požehnal.

GSAM 409Úspěch kolportérů v Německu

GSAM 409.5V roce 1888 zahájili kolportéři práci v Porýní-Prusku, Württembersku, Bádensku a Alsasku. Těchto osm až deset energických a věrných pracovníků bylo tak úspěšných, že za jeden rok prodali následující počet knih: Life of Christ – 3 000 výtisků, From Eden to Eden – 2 000 výtisků a 12 000 brožur. Díky této práci téměř všude, kde se knihy prodávaly a četly, někteří lidé – jeden či více – přijali pravdu.

GSAM 410Zahájení misie v Hamburku

GSAM 410.1V květnu 1889 zahájil kazatel Conradi misijní práci v německém Hamburku a během velmi krátké doby byla zřízena škola pro přípravu pracovníků. Následujícího října byla zorganizována sobotní škola s dvaceti osmi členy. Právě v tomto roce navštívil misii kazatel Haskell, byl zorganizován sbor s dvaceti členy a zřízeno knižní skladiště.

GSAM 410.2Kazatel J. T. Boettcher se v té době věnoval práci v Německu v Barmenu. V roce 1890 byla Generální konferenci předložena zpráva, v níž se uvádělo, že v německo-ruské misii existuje devět zorganizovaných sborů s celkovým počtem 422 členů, kromě toho ještě sedmdesát pět dodržovatelů soboty, kteří dosud nebyli organizováni. 7. dubna téhož roku bylo pokřtěno dalších dvanáct lidí, kteří se připojili k hamburskému sboru. V prosinci se počet členů tohoto sboru zvýšil na čtyřicet. Výnos z prodeje knih z knižního skladu v Hamburku, Holandsku, Rusku a různých částech Německa činil 5 000 dolarů.

GSAM 410Úspěch v Evropě

GSAM 410.3Práce ve středoevropské misii postupovala pomalu, ale jistě, jak vyplývá ze zprávy předložené na Generální konferenci v roce 1891. V té době bylo v Německu pět sborů s celkovým počtem 140 členů, z nichž 64 patřilo k hamburskému sboru. Vyplacený desátek činil 1 000 dolarů. Tržba z prodeje knih na lodích, kterou zajistil lodní misionář v Hamburku, činila 500 dolarů, zatímco tržba kolportérů za celý rok v rámci celé oblasti dosáhla 6 000 dolarů. V Rakousku přijalo pravdu 150 lidí a v Rusku bylo třináct sborů s celkem čtyřmi sty členy.

GSAM 411Pět ruských dodržovatelů soboty bylo vyhoštěno

GSAM 411.1Přibližně v této době (1891) bylo pět členů ruského sboru, včetně jeho vedoucího, zatčeno za šíření nauk odporujících oficiální církvi a odsouzeno k pětiletému vyhnanství do Zakavkazska. Měli být navzájem spoutáni řetězy a museli urazit pěšky pět set mil. V této zkoušce jim jejich víra dodávala sílu a oni byli šťastní v Pánu. Během toho roku byla připravena brožura ve formě biblických čtení v ruském jazyce, která se zabývala Kristovým utrpením, spánkem mrtvých, otázkou, o který den se jedná a proč, a otázkou, zda to můžeme vědět.

GSAM 411.2V době konání Generální konference v roce 1895 vzrostl počet členů v Německu na 368 a desátek za předchozí rok činil 2 327,43 dolarů.

GSAM 411Více dodržovatelů soboty v Rusku

GSAM 411.3V Rusku se počet členů navzdory tomu, že mnoho z nich emigrovalo do jiných zemí, zvýšil na 467, kteří zaplatili desátek ve výši 841,60 dolarů.

GSAM 411.4Z prohlášení tajemníka pro zahraniční misie ve čtení pro modlitební týden roku 1896 se dozvídáme, že

GSAM 411.4„v německo-ruském misijním poli se v uplynulém roce jejich počet téměř zdvojnásobil; jejich řady se rozrostly o více než čtyři sta členů. V Berlíně v Německu se šedesát lidí účastnilo pravidelných sobotních bohoslužeb. Vybudování misijní kaple v Hamburku tamní práci posílilo. V Mnichově v Bavorsku čekalo několik lidí na křest. Věřící byli v Lipsku, Königsbergu, Magdeburku, Poznani, Stuttgartu a dalších významných městech Německa. Skupina věřících existovala také v Rotterdamu v Nizozemsku.

GSAM 412.1„V Rusku získali kolportéři povolení od vlády. Byly pořízeny překlady literatury do lotyštiny a estonštiny. Německý časopis byl přesunut z Basileje do Hamburku a v tamější redakci tiskli pravdu ve čtrnácti jazycích.“

GSAM 412Křest v Maďarsku

GSAM 412.2V průběhu roku se v Maďarsku uskutečnil první křest a v Čechách se konalo první shromáždění k udělování svátostí. V rumunském Galacu byla zřízena lodní misie pro oblast Dunaje a Černého moře.

GSAM 412Kolportáž v Německu

GSAM 412.3V časopise Home Missionary z prosince 1895 kazatel Spies o kolportáži v německém terénu řekl:

GSAM 412.3„Ti, kdo měli na starosti kolportáž, když byla v této oblasti zahájena, v ní neúnavně pokračovali, ačkoli je někteří přední vydavatelé a knihkupci v Lipsku ujišťovali, že ‚prodej knih na předplatné se ukáže jako neúspěch‘.

GSAM 412.4„V srpnu 1887 vyšlo první vydání knihy Life of Christ v německém jazyce. Zhruba v době, kdy byla zmíněná kniha připravena k distribuci, se v Basileji konal seminář pro kolportéry; to znamenalo začátek kolportáže nejen v Německu, ale v celé Evropě. Nyní vyšlo z tiskárny již sedmé vydání této knihy v německém jazyce.

GSAM 412.5„Od 1. ledna 1895 nastoupilo do terénu dvanáct nových kolportérů. V červnu 1895 zpráva uváděla padesátiprocentní nárůst prodeje. V současné době se věnuje zvláštní úsilí našemu německému časopisu Herold der Wahrheit. Některé, ne příliš velké sbory odebírají padesát až dvě stě výtisků, které pak prodávají. A mají s kupujícími velmi příjemné zkušenosti. V časopise Review z 18. února 1896 kazatel Conradi řekl: ‚Rok 1895 uzavíráme s patnácti sty dodržovateli soboty v německo-ruském misijním poli.‘“

GSAM 413SKANDINÁVSKÁ MISE

GSAM 413.1Misi mezi skandinávským obyvatelstvem zahájil kazatel John Matteson v roce 1877. 6. června dorazil do Vejle v Jutsku v Dánsku. Když do této země přijel, bylo tam několik lidí, kteří začali dodržovat sobotu díky čtení novin a traktátů, které jim posílali přátelé z Ameriky.

GSAM 413.2Při sledování počátků tohoto díla se dozvídáme, že v roce 1850 začaly dodržovat Pánovu sobotu čtyři osoby, které se přestěhovaly do Ameriky z Norska. Bydlely v Oaklandu ve Wisconsinu. Dvě z nich byli otec a matka kazatele O. A. Olsena. V roce 1863 začal kazatel John Matteson dodržovat sobotu sedmého dne. Žil v Poysippi ve Wisconsinu. Během následujících šesti měsíců díky jeho úsilí přijalo učení adventistů sedmého dne asi čtyřicet Dánů a Norů. Prvním aktivním kazatelem, který se k němu připojil ve službě, byl kazatel J. F. Hanson z Minnesoty.

GSAM 413První kniha vydaná v dánsko-norském jazyce

GSAM 413.3V roce 1866 se kazatel John Matteson obrátil na vedení redakce časopisu Review and Herald s dotazem, zda by pro skandinávské čtenáře vytiskli brožury a letáky v jejich jazyce. Bylo mu sděleno, že to redakce nemůže učinit kvůli nedostatku finančních prostředků; ve Wisconsinu a Minnesotě však žili lidé jeho národnosti, kteří tak toužili po tom, aby byla pravda vydána v jejich mateřském jazyce, že ačkoli žili v skromných poměrech a bylo jich méně než padesát, vybrali 1 000 dolarů v hotovosti a předali mu je za tímto účelem. S těmito penězi a množstvím pečlivě připraveného rukopisu přijel kazatel Matteson do Battle Creeku a znovu požádal o tisk knih. Jelikož byl připraven vyvrátit dříve vznesené námitky, jeho žádost byla vyslyšena a 18. března 1867 začal číst svůj rukopis, připravený pro knihu Liv og Død (Život a smrt), kazateli J. N. Andrewsovi a mně, kteří jsme tehdy byli členy výboru pro publikace. Jinými slovy, řekl nám v angličtině, co jeho rukopis obsahoval v dánsko-norském jazyce.

GSAM 414Kazatel Matteson se stává tiskařem

GSAM 414.1V té době nebyl k dispozici žádný tiskař, který by mu mohl sestavit sazbu, a tak prosil o možnost naučit se ji sestavovat sám. V této práci pokračoval, dokud neměl vytištěno asi tisíc stran brožur a letáků ve svém rodném jazyce.

GSAM 414.2S tímto novým prostředkem k šíření pravdy mezi svým lidem vyrazil s obnovenou odvahou a pořádal shromáždění v různých státech. Od té doby se dílo mezi Skandinávci rozvíjelo poměrně rychle.

GSAM 414První zahraniční periodikum

GSAM 414.3Práce mezi Dány a Nory nabyla takových rozměrů, že vznikla poptávka po měsíčníku, v němž by lidé této národnosti mohli dostávat poučení a povzbuzení ve svém vlastním jazyce. Proto byl 1. ledna 1872 v redakci časopisu Review and Herald vydán dánský měsíčník, dvacetčtyřstránkový časopis ve formě magazínu, nesoucí název Advent Tidende (Adventní zprávy). V následujícím roce byl rozsah tohoto časopisu zvýšen na třicet dva stran. Jednalo se o první periodikum vydávané adventisty sedmého dne v cizím jazyce.

GSAM 414.4V roce 1874 byl zájem mezi věřícími mluvícími švédsky tak velký, že v tomto jazyce začal vycházet šestnáctistránkový měsíčník s názvem Svensk Härold.

GSAM 414.5V době, kdy se kazatel Matteson ujal misie mezi skandinávským obyvatelstvem (červen 1877) ve staré vlasti, bylo z Ameriky do Dánska měsíčně zasíláno 266 výtisků časopisu Tidende a 60 do Norska. Díky čtení těchto časopisů již řada lidí ve Skandinávii dodržovala sobotu. Výsledkem jeho roční práce v Dánsku bylo vzniknutí skupin věřících na několika různých místech.

GSAM 415Tiskárna v Norsku

GSAM 415.1Poté se kazatel Matteson vydal do Norska, kde 7. června 1879 v důsledku své práce v Christianě založil sbor s třiceti osmi členy. Zhruba v této době se k němu v kazatelské službě připojil kazatel J. P. Jasperson z Ameriky. V tomtéž roce bylo v Norsku založeno také vydavatelské sdružení a v Christianě byla zakoupena nemovitost pro tiskárnu, sál pro bohoslužby a obytné prostory za cenu 14 580 dolarů. Po určitou dobu vycházel z kanceláře v Christianě každý týden v malém nákladu časopis Tidernes Tegn.

GSAM 415.2Na počátku podzimu roku 1880 přijel kazatel Matteson do Ameriky, aby získal podporu pro rozšíření skandinávské práce. Zúčastnil se Generální konference toho roku a v dubnu 1881 se vrátil do Evropy velmi povzbuzen. Brzy po jeho návratu byl zakoupen válcový tiskový stroj a umístěn v kanceláři v Christianě.

GSAM 415Časopisy o zdraví v dánštině a švédštině

GSAM 415.3Okamžitě zahájili vydávání zdravotnického časopisu v dánštině s názvem Sundheds Bladet. V roce 1883 vydal podobný časopis ve švédštině a také náboženský časopis s názvem Sanningens Härold. V roce 1884 vlastnili kancelářské vybavení v hodnotě 2 563 dolarů. Během tohoto roku bylo celkem vytištěno a distribuováno 115 000 výtisků, kromě toho také mnoho tisíc letáků a několik knih.

GSAM 415Kazatel Haskell ve Skandinávii

GSAM 415.4Práce ve skandinávských zemích značně prospěla díky návštěvě kazatele Haskella v roce 1882 a v roce 1884 jim významně pomohla činnost kazatelů Geo. I. Butlera, B. L. Whitneyho, A. B. Oyena a E. G. Olsena.

GSAM 416Ellen Whiteová významně pomáhá Skandinávii

GSAM 416.1V roce 1885 navštívila Skandinávii Ellen Whiteová se svým synem W. C. Whitem, což mělo pro práci v této oblasti neocenitelný význam. Někteří se domnívali, že chudí lidé v této zemi nemohou platit desátky a že je zbytečné snažit se prodávat knihy. Svědectví, které Ellen Whiteová přednesla, přišlo v pravý čas a bylo lidmi dobře přijato, o čemž svědčí odpověď vyjádřená těmito slovy: „Cožkoli mluvil Hospodin, činiti a poslouchati budeme.“ Během této návštěvy došlo ve skandinávské oblasti k úplné změně, která byla způsobena především neúnavnou prací Ellen Whiteové.

GSAM 416V Norsku byla postavena nová kancelářská budova

GSAM 416.2V roce 1886 navštívili skandinávské země kazatelé O. A. Olsen a N. Clausen, přičemž druhý z nich tam zůstal poměrně dlouhou dobu. V roce 1885 byla v Christianě postavena nová kancelářská budova a za rok končící 1. září 1886 dosáhla kancelář pouze z prodeje knih a traktátů částky 5 386,68 dolarů, zatímco částka získaná z předplatného periodik činila 3 146,03 dolarů.

GSAM 416Dvacet pět sborů ve Skandinávii

GSAM 416.3Zpráva předložená Generální konferenci v roce 1889 uváděla, že ve skandinávském misijním poli bylo dvacet pět sborů s 926 členy, kteří zaplatili desátek ve výši 2 548,75 dolarů; mělo také šest kazatelů, čtyři licencované kazatele a padesát dva kolportérů. Tržby z prodeje knih v Norsku a Švédsku za jedno čtvrtletí činily 2 161,26 dolarů.

GSAM 416Škola v Christianě

GSAM 416.4V té době fungovala v Christianě škola s padesáti žáky. V roce 1891 vedli v Christianě kazatelé O. A. Olsen a E. J. Waggoner biblický institut, který navštěvovalo sto žáků. V tomto institutu se poskytovalo důkladné školení v kolportáži.

GSAM 417Čtyřicet sborů ve Skandinávii v roce 1895

GSAM 417.1O šest let později, v roce 1895, si všímáme zprávy kazatele D. A. Robinsona, tehdejšího okresního superintendenta zahraničního pole, která tak jasně ukazuje výrazný růst práce v tomto období, že ji citujeme následovně: „Skandinávie má čtyřicet sborů a 1 458 členů. Roční desátek činil 5 585,55 dolarů. Je zde patnáct vysvěcených kazatelů, jedenáct licencovaných kazatelů a tržby z prodeje knih za tento rok činí 40 000 dolarů. Tato vysoká částka je především zásluhou úsilí kolportérů, a to v zemi, kde v roce 1885 knihkupci a dokonce i kazatelé naší víry tvrdili, že prodej knih formou kolportáže není možný.

GSAM 417Tři skandinávské konference

GSAM 417.2Ve skandinávském regionu v současné době působí tři konference, jejichž data založení jsou následující: Dánsko, 30. května 1880; Švédsko, 12. března 1882; Norsko, 10. června 1887. Kazatel John Matteson, který jako první založil skandinávskou misii a tak úspěšně se zasloužil o její rozmach a který tak horlivě a obětavě pracoval pro blaho tamních lidí, onemocněl smrtelnou chorobou, tuberkulózou, a zemřel v El Monte v Kalifornii 30. března 1896 ve věku šedesáti jednoho roku.

GSAM 417BRITSKÁ MISE

GSAM 417.3William Ings, rodák z hrabství Hampshire v Anglii, avšak Američan duchem i vzděláním, neboť v Spojených státech žil od dětství, dorazil 23. května 1878 do Southamptonu ze švýcarské Basileje. Jeho pobyt byl tehdy krátký, trval pouhé dva týdny, po nichž se na krátkou dobu vrátil na evropský kontinent. Brzy poté se však opět vydal do Southamptonu, kde po čtyřech měsících práce od domu k domu, při níž rozdával letáky a vykonával další misijní činnost, jak se naskytla, oznámil, že deset lidí dodržuje sobotu. 30. prosince téhož roku jsme já a moje žena dorazili do Southamptonu, kde jsme spojili své síly s prací kazatele Ingse a během zimy pořádali shromáždění v Shirley Hall a v našem vlastním pronajatém domě. V létě roku 1879 jsme v Southamptonu pořádali shromáždění ve stanu. V této době a na tomto místě se k naší práci připojila slečna Maud Sisleyová (nyní paní Boydová), která vedla biblická studia a vykonávala práci od domu k domu. Díky tomuto úsilí přijalo pravdu několik lidí. Následující zimu jsme pořádali shromáždění v sále v Ravenswood Villa, budově, ve které jsme bydleli a kde jsme měli také náš sklad.

GSAM 418Setkání ve stanu v Anglii

GSAM 418.1V létě roku 1880 přijel kazatel Andrews, ačkoli byl slabého zdraví, ze Švýcarska, aby pomohl při stanovém shromáždění v Romsey, kde přijali poselství další lidé.

GSAM 418.211. ledna 1880 byl založen spolek pro distribuci letáků. Členové projevili o tuto činnost velký zájem a bylo rozdáno velké množství literatury.

GSAM 418.38. února 1880 se uskutečnil náš první křest, při kterém bylo pokřtěno šest uchazečů. Do 2. července 1881 bylo v Southamptonu pokřtěno dvacet devět uchazečů.

GSAM 418Nárůst počtu pracovníků v Anglii

GSAM 418.4Na základě hlasování Generální konference, která se konala na podzim roku 1881, odjeli kazatel A. A. John se svou ženou, Geo. R. Drew a slečna Jennie Thayer do Anglie, kde se zapojili do práce na tomto misijním poli. V průběhu roku 1882 navštívil kazatel Haskell evropské misijní pole a strávil několik dní s pracovníky v anglické misii, kde jim poskytl cennou pomoc v podobě rad a doporučení.

GSAM 418.5V březnu 1882 se začala tisknout dvoustránková britská příloha k časopisu Signs of the Times, která byla přiložena k tisíci výtiskům časopisu Signs, zaslaným z Ameriky. Tyto výtisky byly využity v misijní práci ve Velké Británii. Zpráva o práci ze dne 1. října 1883 ukazuje, že k tomuto datu bylo sto dodržovatelů soboty. Desátky zaplacené od zahájení misie činily 2 078,71 dolarů.

GSAM 419Misionářská činnost na lodích

GSAM 419.1Díky laskavosti provozovatelů lodí bylo kazateli Ingsovi umožněno zasílat balíčky letáků a časopisů zdarma do osmdesáti hlavních přístavů společnosti „Peninsular and Oriental Steam Ship Company“ v Jižní Africe, na Východních a Západních Indiích, ve Střední Americe a na Bay Islands. Právě díky vlivu takto zaslaných tiskovin se poprvé probudil zájem na ostrově Demarara. Tuto informaci jsme obdrželi prostřednictvím dopisů z ostrova.

GSAM 419„History of the Sabbath“ v anglických knihovnách

GSAM 419.2Výtisk knihy History of the Sabbath od kazatele Andrewse byl rovněž umístěn v šedesáti veřejných knihovnách a bezplatných čítárnách po celé Velké Británii, kde se tyto knihy nacházejí dodnes a vyprávějí svůj příběh těm, kteří jsou ochotni je číst.

GSAM 419.3V roce 1884 navštívil Anglii kazatel Butler v doprovodu dalších pracovníků působících na tomto poli. Kazatelé S. H. Lane a Robert Andrews vypluli 9. května 1885 z Bostonu, aby se připojili k misii ve Velké Británii. Návštěva Ellen Whiteové v Anglii byla pro pracovníky zdrojem síly a povzbuzení. Ellen Whiteová a její syn tam strávili několik týdnů, než se z evropského pole vrátili do Ameriky.

GSAM 419Zahájení vydávání časopisu „Present Truth“

GSAM 419.4Na počátku roku 1884, brzy po příjezdu kazatele Butlera do Anglie, bylo rozhodnuto zahájit v Grimsby, s M. C. Wilcoxem jako redaktorem, vydávání osmistránkového poloměsíčníku s názvem Present Truth. Ten se nyní vydává jako šestnáctistránkový týdeník v Londýně v Anglii s týdenním nákladem přibližně 18 000 výtisků.

GSAM 420.1V roce 1889 kazatel Holser uvedl, že britská misie se skládá z osmi sborů s dvěma sty dodržovateli soboty, z nichž šedesát pět bylo v Londýně. Desátek za předchozí rok činil 1 244,58 dolarů. Byli zde dva vysvěcení kazatelé, dva licencovaní kazatelé, dva lodní misionáři a sedm biblických pracovníků. Přibližně v této době vstoupili do anglické misie kazatelé Wm. Hutchinson a Francis Hope.

GSAM 420Vydavatelství Pacific Press v Londýně

GSAM 420.2V roce 1890 založila společnost Pacific Press Publishing Company z Oaklandu v Kalifornii pobočku na adrese 48 Paternoster Row v Londýně a tiskárnu na adrese 451 Holloway Road, Londýn, N. Tržby z prodeje knih z této pobočky za první rok, za velkoobchodní ceny, činily 9 556,89 dolarů.

GSAM 420.3V únoru 1895 předložil kazatel Robinson následující zprávu:

GSAM 420.3„Ve Velké Británii je jedenáct sborů, 363 členů, pět kazatelů a jeden licencovaný kazatel. Desátek za uplynulý rok činil 5 077,20 dolarů, což představuje průměr 13,98 dolarů na člena. Majetek vydavatelství nyní vlastní a spravuje společnost International Tract Society, Limited, anglická akciová společnost.“

GSAM 420.4V prosinci 1895 sekretář pro zahraniční misie uvedl, že ve Velké Británii je 560 členů. Desátky se během roku zvýšily o 1 000 dolarů. K tomuto datu se v sobotu scházelo osm skupin na různých místech v Londýně.

GSAM 420.5Práce na tomto misijním poli tak postupovala, někdy téměř nepostřehnutelně. Semena v některých druzích půdy nevyraší tak rychle jako v jiných. Jejich klíčení je pomalejší, ale jejich růst je jistější a odolnější. Tak je tomu i s pravdou třetího poselství v tomto království. Jeho semeno bylo zaseto, zakořenilo a pomalu rostlo, až nyní dosáhlo poměrně velkých rozměrů.

GSAM 421AUSTRALASIJSKÁ MISE

GSAM 421.110. května 1885 vypluli ze San Francisca kazatelé S. N. Haskell, J. O. Corliss se svou rodinou, M. C. Israel se svou rodinou, Wm. E. Arnold a Henry Scott, aby založili misii na australském misijním poli. Jedenáct let před tímto datem, v roce 1874, na shromáždění konaném v Battle Creeku Ellen Whiteová řekla, že mnoho národů ještě přijme pravdu a že viděla, jak v různých zemích běží tiskařské stroje a tisknou se knihy a noviny. Když byla požádána, aby upřesnila, o které země se jedná, odpověděla, že Austrálie je jediné jméno, které si pamatuje.

GSAM 421Bible Echo

GSAM 421.2Díky usilovné a úspěšné práci kazatele Haskella a jeho společníků se poselství šířilo tak rychle, že se tisk novin v Austrálii jevil jako nezbytný. Byla tedy učiněna opatření k vydávání a 1. ledna 1886 vyšel v Melbourne šestnáctistránkový měsíčník s názvem Bible Echo and Signs of the Times. První číslo mělo náklad šest tisíc výtisků, zatímco běžný náklad činil pouze tři tisíce.

GSAM 421Založení prvního sboru v Austrálii

GSAM 421.3V neděli 10. dubna 1886 byl v Austrálii založen první sbor Církve adventistů sedmého dne. Bylo přítomno osmnáct osob, které podepsaly smlouvu, a dalších sedm požádalo o přijetí křtem. Tito lidé byli pokřtěni následující sobotu a každou sobotu po několik týdnů přibývali noví členové, až sbor čítal padesát pět členů. Do května 1886 činil celkový počet zapsaných členů devadesát. Kromě nich bylo na dalších místech asi třicet pět lidí, kteří dodržovali sobotu.

GSAM 421.4V tiskárně byly dva kvalitní tiskařské stroje a motor, vše zaplacené a ve vlastnictví adventistů sedmého dne v té vzdálené zemi – asi sedm tisíc mil od naší velké tiskárny v Oaklandu v Kalifornii.

GSAM 422.1V průběhu roku 1886 se poselství rozšířilo na Nový Zéland. Zpráva z australského pole uvádí, že na Novém Zélandu bylo padesát lidí dodržujících sobotu. Výnos z prodeje knih v kanceláři činil 700 dolarů. Kromě toho kolportéři prodali na Novém Zélandu čtyři sta výtisků knihy Velký spor a v Austrálii tisíc výtisků knihy Thoughts on Daniel.

GSAM 422Budova australské tiskárny

GSAM 422.2Ze zprávy ze dne 19. července 1889 vyplývají následující skutečnosti: V Melbourne byla dokončena budova tiskárny, která obsahuje kapli pro bohoslužby.

GSAM 422Vstup na Tasmánii

GSAM 422.3V Austrálii i na Novém Zélandu byla zorganizována konference a kazatelé Israel a Steed rozšířili práci i na Tasmánii. Na tomto místě již byly založeny tři sbory s celkovým počtem členů sto třicet šest. Kromě nich jsou zde i další roztroušení zachovávající sobotu, kteří dosud nejsou sdruženi do sborů.

GSAM 422.4Desátky za tento rok v australském misijním poli činily 9 371 dolarů. V terénu působilo patnáct kolportérů, jejichž tržby z prodeje knih dosáhly 19 500 dolarů.

GSAM 422.5Během své druhé cesty kolem světa kazatel Haskell opět navštívil Austrálii, zúčastnil se tamní konference konané v srpnu 1889 a mnoha způsoby poskytl účinnou pomoc, kterou tato nově zorganizovaná skupina velmi ocenila. Různí pracovníci z Ameriky čas od času navštěvovali Austrálii v zájmu jedné velké věci – budování a posilování díla Božího.

GSAM 422Ellen Whiteová v Austrálii

GSAM 422.6Na podzim roku 1891 Ellen Whiteová, její syn W. C. White, kazatel Geo. B. Starr a další opustili Kalifornii a vydali se do Austrálie, kam dorazili v prosinci – uprostřed léta na tomto kontinentu. Svědectví Ellen Whiteové, navzdory tělesné slabosti, s níž se potýkala během devíti let svého pobytu v této zemi, značně přispělo k tomu, aby se dílo dostalo do správného vztahu k duchu a smyslu Poselství třetího anděla. Během jejich pobytu v Austrálii se kazatel J. O. Corliss opět zapojil do zdejšího díla a W. A. Colcord a další nastoupili do služby jako kazatelé, učitelé atd.

GSAM 423Kazatel Olsen v Austrálii

GSAM 423.1Během svého působení ve funkci předsedy Generální konference navštívil kazatel O. A. Olsen všechny naše přední instituce po celé zemi. To vyžadovalo rozsáhlé cestování – cestu kolem světa. Podnikl ji, aby se lépe seznámil s jejich potřebami a stavem různých misí, a mohl tak být připraven jim nestranně sloužit. Právě na této cestě v roce 1893 strávil několik týdnů v Austrálii.

GSAM 423Australasijská unie konferencí

GSAM 423.2Během této doby byla zorganizována Australasijská unijní konference, složená z australských a novozélandských konferencí a australských misijních oblastí. Tato konference se schází jednou za dva roky a je vedena podle vzoru unijních konferencí v jiných zemích. V průběhu roku 1893 prodalo několik kolportérů působících v této oblasti 5 000 výtisků knihy Cesta ke Kristu a bylo vytištěno druhé vydání ve stejném nákladu. V létě 1894–95 přijali během čtyř měsíců 4 000 objednávek na knihy v předplatném.

GSAM 423Kazatel Prescott v Austrálii

GSAM 423.3V roce 1895 strávil kazatel W. W. Prescott, vzdělávací tajemník denominace, několik měsíců v této konferenci a věnoval této oblasti práce mnoho času a úsilí. Mezitím vedl vzdělávací institut, který pro ně byl velkým přínosem.

GSAM 424.1Zprávu o práci za uplynulý rok přednesl na Generální konferenci kazatel W. C. White a zní takto:

GSAM 424.1„Australská unijní konference se skládá ze sedmnácti sborů s 1 074 členy, kteří v předchozím roce zaplatili desátek ve výši 9 810,10 dolarů. Tato konference má dvanáct vysvěcených kazatelů, dva licencované kazatele, tři biblické pracovníky a padesát kolportérů, kteří během roku prodali knihy v hodnotě 28 731,11 dolarů. V průběhu roku se kolonie Nový Jižní Wales se šesti sbory a 321 členy oddělila od Australské konference a byla pojmenována Konference Nového Jižního Walesu.“

GSAM 424MISE V JIŽNÍ AFRICE

GSAM 424.2Na Generální konferenci konané v Battle Creeku v roce 1886 se projednávala otázka založení misie v Jižní Africe. Jelikož bylo přijato usnesení ve prospěch tohoto podniku, s nástupem léta 1887 bylo vyvinuto úsilí o zahájení práce v této vzdálené zemi, kde několik lidí, kteří již začali dodržovat sobotu, volalo po dělnících.

GSAM 424Kazatelé Boyd a Robinson v Jižní Africe

GSAM 424.3Za tímto účelem vypluli 11. května kazatel C. L. Boyd se svou rodinou, kazatel D. A. Robinson se svou manželkou a další pracovníci z New Yorku směrem do Afriky přes Liverpool a Londýn. O tři roky později na Generální konferenci pan P. W. B. Wessels uvedl, že když tito pracovníci dorazili do Afriky, bylo tam asi čtyřicet osob, které již dodržovaly sobotu podle čtvrtého přikázání na základě čtení publikací na toto téma a studia Písma.

GSAM 424.4Kazatelé Robinson a Boyd zahájili misijní práci v Kapském Městě a odtud se rozšířila na severovýchod téměř osm set mil až do Kimberley v diamantových polích.

GSAM 424.5Až do roku 1889 zde působili pouze dva kazatelé, jeden licencovaný kazatel, byly zde čtyři sbory a osmdesát členů; ti odváděli desátek ve výši 2 798,36 dolarů. V tomto roce působil v Kapském Městě s dobrými výsledky kazatel Ira J. Hankins z Ameriky a manželé Druillardovi přijeli z Nebrasky, aby se zapojili do práce na tomto místě a podíleli se na úsilí a strádání, které dopadá na ty, kteří jsou povoláni k průkopnické práci na novém poli. Činnost paní Druillardové se omezovala především na sklad knih, kde jí byla svěřena správa tohoto oddělení, zatímco pan Druillard se věnoval obecné misijní činnosti. Během roku prodal na lodích, které zakotvily v tomto přístavu, knihy v hodnotě 750 dolarů.

GSAM 425Kazatel Haskell v Africe

GSAM 425.1V srpnu téhož roku dorazil kazatel Haskell do Kapského Města. Pět měsíců strávil smysluplně návštěvami a prací s různými skupinami v Jižní Africe. Tato návštěva posílila a rozvinula misijní práci a povzbudila i jeho vlastní srdce, neboť viděl plody své práce. Vzbudil se zájem o vzdělávací činnost, a to natolik, že dvanáct studentů z Afriky přijelo do Ameriky, aby navštěvovali naše církevní školy.

GSAM 425.2Mezitím byla náležitá pozornost věnována kolportáži. V Kapském Městě se konal seminář zaměřený na tuto činnost, který vedl pan E. M. Morrison a který vdechl nový život a energii této důležité složce poselství. Bezprostředně po školení na tomto semináři prodalo a doručilo třináct kolportérů během šesti měsíců knihy v hodnotě 5 621,28 dolarů. Objednávek bylo ve skutečnosti tolik, že zcela „zaplavily“ londýnskou kancelář, neboť knihy nebylo možné připravovat dostatečně rychle, aby uspokojily poptávku.

GSAM 425.3V roce 1892 se ke práci v Jižní Africe připojil kazatel A. T. Robinson. V té době se práce rozrostla do takové míry, že bylo zapotřebí nového skladu, který by nahradil ten starý. Proto byla postavena nová budova dostatečně velká, aby poskytla prostor pro shromáždění církve.

GSAM 426Budova vysoké školy v Africe

GSAM 426.1Práce tak pokračovala krok za krokem, až byla v Claremontu, předměstí Kapského Města, postavena budova vysoké školy v hodnotě 35 000 dolarů. Jedinou pomocí, o kterou byli američtí bratři požádáni, bylo vyslat skupinu učitelů kvalifikovaných k výuce vysokoškolských kurzů, přičemž náklady by uhradili sami žadatelé. Po splnění této žádosti byla škola otevřena 1. února 1893.

GSAM 426Jihoafrická konference

GSAM 426.2Jihoafrická konference byla založena v roce 1892. Na Generální konferenci v roce 1893 byla přijata do Generální konference. V té době měla pět sborů a sto třicet osm členů, kteří v předchozím roce zaplatili desátek ve výši 34 077,32 dolarů. Na této konferenci zastupoval Jihoafrickou konferenci Petr Wessels, který Generální konferenci velkoryse daroval 16 000 dolarů, což bylo více, než kolik Generální konference vynaložila na zahájení práce v Jižní Africe. Kromě tohoto daru on a jeden z jeho bratrů darovali 40 000 dolarů na zahájení činnosti bezplatné ošetřovny ve městě Chicago.

GSAM 426.3Na Generální konferenci v roce 1895 řekl tajemník pro zahraniční misie o africkém misijním poli:

GSAM 426.3„Konference v Jižní Africe je organizována teprve dva roky, ale za tu dobu vyslala Generální konference do této oblasti dvanáct pracovníků. Dva z nich odešli do vnitrozemí jako soběstační misionáři, zatímco ostatní se zapojili do práce v různých odděleních. Tato konference má prosperující školu, sirotčinec a sanatorium, které se právě staví. Statistiky uvádějí počet jejích členů na 184.“

GSAM 426Publikace vydávané v Jižní Africe

GSAM 426.4Téma náboženské svobody v Jižní Africe v posledních několika měsících podnítilo naše lidi k vydávání dvou časopisů, jednoho v holandštině s názvem De Wachter a druhého v angličtině s názvem The South African Sentinel and Gospel Echo. Ten druhý má náklad 4 000 výtisků.

GSAM 427Jihoafrická unijní konference

GSAM 427.1V lednu 1903 byla zorganizována Jihoafrická unijní konference, skládající se z konferencí Kapské kolonie a Natalu-Transvaalu a misí v Basutolandu a Matabelelandu pod vedením Unijní konference. V rámci této unie je patnáct organizovaných sborů s 595 členy, devět neorganizovaných skupin o devadesáti členech a třicet izolovaných dodržovatelů soboty – celkem 715 osob, které zaplatily desátek ve výši 7 850 dolarů. Bylo zde třicet devět pracovníků, z nichž dvacet jeden bylo na výplatní listině různých konferencí.

GSAM 427POLYNÉZSKÉ PŮSOBIŠTĚ

GSAM 427.2V roce 1876 poslali kazatel James White a autor svazek časopisu Signs of the Times a několik letáků spolu s dopisem na ostrov Pitcairn. Tyto dokumenty byly naloženy na loď plující kolem mysu Horn do New Yorku. Bylo nám zaručeno, že loď zastaví na Pitcairnu a tam bude zásilka doručena. Na ostrově jsme nikoho neznali a o samotném ostrově jsme nevěděli nic, kromě toho, že má pověst místa, kde žijí oddaní a zbožní lidé. Dokumenty byly odeslány na slepo.

GSAM 427Návštěva Pitcairnu

GSAM 427.3O lidech ani o naší literatuře jsme neslyšeli nic, dokud pan John I. Tay v roce 1886, o deset let později, ostrov nenavštívil. Tehdy jsme se dozvěděli, že v důsledku čtení svazku Signs a letáků se celý ostrov svého času téměř rozhodl změnit svůj den bohoslužby z prvního dne týdne na sedmý den a dodržovat Pánovu sobotu. To však neučinili až do doby návštěvy pana Taye. Ten již dlouho pociťoval silné nutkání navštívit ostrov, ale osobně o tamních lidech nic nevěděl, ani o jejich zájmu o pravdu, který již byl vzbuzen.

GSAM 428.1Po svém návratu do Ameriky se velmi naléhavě zasazoval o stavbu lodi, na které by mohli být misionáři přepravováni z ostrova na ostrov v Tichém oceánu. S touto myšlenkou na prvním místě se zúčastnil Generální konference konané v roce 1889 a tam se zasazoval za záležitost polynéských ostrovů. Konference, která uznala užitečnost tohoto podniku, odhlasovala, že prostřednictvím darů vybere částku 12 000 dolarů, za kterou bude postavena nebo zakoupena loď pro práci mezi ostrovy Tichého oceánu.

GSAM 428Stavba lodi Pitcairn

GSAM 428.2V souladu s tímto rozhodnutím byla v létě roku 1890 poblíž Benicie, asi třicet mil od Oaklandu v Kalifornii, postavena loď Pitcairn, jejíž náklady činily 12 035,22 dolarů. Tato částka byla vybrána za tři čtvrtiny roku a darována sobotními školami výhradně pro tento účel; nikdy nebyl dar poskytnut s větší radostí a nadšením. Loď byla slavnostně uvedena do provozu v Oaklandu v Kalifornii 25. září 1890. Na lodi a na molu se shromáždilo asi patnáct set lidí, aby byli svědky této ceremonie.

GSAM 428První plavba lodi Pitcairn

GSAM 428.3Loď vyplula na svou první plavbu ze San Francisca do svého vzdáleného misijního pole 20. října. Na palubě byli jako misionáři kazatel E. H. Gates a jeho manželka, kazatel A. J. Read a jeho manželka, John I. Tay a jeho manželka, spolu s misijní posádkou pod velením kapitána Marsha. Tato loď zamířila nejprve na ostrov Pitcairn, ležící čtyři tisíce mil jižně od San Francisca, kam dorazila 25. listopadu. Když loď 17. prosince opustila ostrov, bylo pokřtěno osmdesát dva dospělých, kteří byli začleněni do sboru Církve adventistů sedmého dne. Loď poté zamířila k souostrovím Society, Hervey, Samoa, Friendly a Fidži, kde anglicky mluvícím obyvatelům zanechala náboženské knihy a letáky o zdraví a střídmosti. Během osmi měsíců, až do září 1891, misionáři prodali knihy v hodnotě 1 900 dolarů a navíc zdarma rozdali velké množství čtiva.

GSAM 429.1Misionáři byli rozmístěni následovně: kazatel Read na Tahiti; kazatel Gates zůstal na Pitcairnu, aby dokončil práci, která tam již byla započata; zatímco pan Tay se rozhodl působit na ostrově Fidži. V časopise Review ze 14. dubna 1904 kazatel Fulton o práci na Fidži říká: „Na tomto misijním poli je nyní více než sto padesát lidí dodržujících sobotu.“ Z Fidži loď odplula do Aucklandu na Novém Zélandu, kde proběhly nezbytné opravy a vylepšení a kde byla také doplněna zásoba knih.

GSAM 429Smrt misionářů

GSAM 429.2Po nepřítomnosti trvající jeden rok, jedenáct měsíců a osmnáct dní se loď Pitcairn vrátila do San Francisca, kam dorazila 9. října 1892. Během této doby kapitán Marsh zemřel a byl pohřben na Novém Zélandu. Pan Tay onemocněl zápalem plic, z něhož se již nikdy nezotavil. I on pokojně zesnul a byl pochován v daleké zemi Fidži; a tak byly polynéské misii tak brzy obětovány dva drahocenné životy.

GSAM 429.3Misionáři působící na ostrově Tahiti, v Papaete, měli důvod k radosti, když téměř okamžitě spatřili plody své práce. Mohli tak zaslat do vlasti dnes povzbudivou zprávu o čtyřiceti lidech, kteří se obrátili a byli sjednocení do sboru Adventistů sedmého dne.

GSAM 429Druhá plavba lodi Pitcairn

GSAM 429.4Loď vyplula ze San Francisca na svou druhou plavbu 17. ledna 1893 s následujícími misionáři: B. J. Cady a jeho manželka, J. M. Cole a jeho manželka, E. C. Chapman a jeho manželka a M. G. Kellogg, M.D. Slečna Hattie Andre z Ohia je doprovázela jako učitelka pro ostrov Pitcairn. Na podzim roku 1893 pan Cady otevřel školu na ostrově Raiatea v souostroví Society, kterou navštěvovalo šedesát žáků. Na konci prvního semestru se jejich počet zvýšil na sto pět. Na začátku druhého semestru školu navštěvovalo sto dvacet žáků.

GSAM 430Třetí plavba lodi Pitcairn

GSAM 430.1Třetí plavba lodi se uskutečnila v letech 1893–94. Misionáři pro tuto plavbu byli G. O. Wellman s manželkou a Lillian Whiteová, všichni z Michiganu, kteří měli namířeno na Raiateu, kde měli pomáhat kazateli Cadyovi v jeho práci. Pan Stringer a jeho manželka odjeli jako misijní pracovníci s vlastním financováním. Zastavili se na ostrově Rurutu. Na ostrově Raratonga (kde lidé dodržovali sobotu místo neděle) působili doktor Caldwell a jeho manželka, zatímco kazatel Buckner a jeho manželka z Kalifornie zůstali na Pitcairnu. Během jeho pobytu mezi těmito lidmi bylo zavedeno mnoho nových odvětví, která se pro obyvatele v mnoha ohledech ukázala jako prospěšná. Nejprve byl postaven větrný mlýn na mletí kukuřice, která se nyní na ostrově pěstuje, a díky téže větrné energii se pohání lehká technika, což vedlo k dalším odvětvím, dosud ostrovanům neznámým.

GSAM 430Čtvrtá plavba lodi Pitcairn

GSAM 430.215. prosince 1895 uvedl tajemník pro zahraniční misie:—

GSAM 430.3„Loď Pitcairn právě zakotvila v přístavu po své čtvrté plavbě... Misijní práce byla zahájena v devíti různých souostrovích a v nich působí následující pracovníci:—

GSAM 430.4„Na ostrově Pitcairn učitelé E. S. Butz s manželkou a Hattie Andre. Na ostrově Norfolk se zde na práci podílejí někteří soběstační misionáři, kteří přišli z Austrálie. Společenské ostrovy: kazatel B. J. Cady; lékařští misionáři pan a paní R. A. Prickettovi. Raratonga: lékařští misionáři dr. J. E. Caldwell a jeho manželka, slečny Lillian Whiteová a Maude Youngová; učitelé G. O. Wellman a jeho manželka, kazatel J. D. Rice a jeho manželka. Fidži: kazatel J. M. Cole a jeho manželka. Přátelské ostrovy: kazatel E. Hilliard a manželka. Rurutu: pan a paní Stringerovi, misijní pracovníci s vlastním financováním. Havaj: kazatel E. H. Gates a manželka; učitelé: H. H. Brand a manželka. Samoa: dr. F. E. Braucht a manželka. Kazatel D. A. Owen se synem a dcerou, misijní pracovníci s vlastním financováním.

GSAM 431.1„Loď Pitcairn během svých čtyř plaveb prodala a rozdala velké množství literatury. V důsledku toho se na mnoha místech objevili lidé dodržující sobotu. Byly založeny církve na ostrově Pitcairn, v Norfolku a na Tahiti.“

GSAM 431Loď Pitcairn byla prodána

GSAM 431.2Jelikož nyní existují možnosti, jak se dostat do polynéské oblasti, které v době stavby lodi neexistovaly, byla loď prodána a k pokračování v práci jsou využívány jiné prostředky. Kazatel E. H. Gates je nyní vedoucím polynéského území a podává zprávy o pokroku v různých skupinách.

GSAM 431ZÁPADNÍ INDIE

GSAM 431.3V zimě roku 1889 zahájil pan Wm. Arnold z Ameriky práci kolportéra v Západní Indii. Během této činnosti se mu podařilo získat jména a adresy dvanácti set osob, které byly zaslány společnosti International Tract Society k použití v misijní práci. Díky korespondenci a zasílání čtiva na tyto adresy se v lidech probudil zájem o pravdu, a tak se otevřela cesta k šíření evangelia skrze kázání Slova.

GSAM 431.4V reakci na výzvu ke kazatelské práci odjel kazatel D. A. Ball v listopadu 1890 na Barbados a do dalších míst, aby tam působil. Díky jeho úsilí přijalo pravdu několik osob. V roce 1892 pan Patterson z Kalifornie s velkým úspěchem kolportoval na ostrovech knihu Bible Readings. V roce 1893 odjel B. B. Newman z Floridy na Jamajku, aby během nepřítomnosti pana Arnolda převzal vedení kolportáže. Pan Evans a pan Hackett rovněž odjeli téhož roku do Indií, aby se zapojili do této části práce. V květnu vstoupili na toto pole kazatel Haysmer a jeho manželka, aby zde působili podle toho, jak se jim otevře cesta. Brzy poté se pan Arnold vrátil, tentokrát s cílem propagovat knihy zabývající se tématem zdraví. Do července 1895 se jen na Jamajce prodaly knihy tohoto charakteru v hodnotě 8 200 dolarů, zatímco prodej náboženských knih činil 7 654 dolarů, což představuje celkovou částku 15 854 dolarů. Rozšíření tak velkého množství literatury významně přispělo k založení dobře organizovaného sboru se 75 členy v Kingstonu a k otevření cest pro kazatelskou práci v jiných částech ostrova.

GSAM 432Trinidad

GSAM 432.1Práce zde byla zahájena podobným způsobem jako na Jamajce. V roce 1889 byli pan F. B. Grant a jeho manželka pozváni k návštěvě ostrova za účelem představení literatury naší denominace a na pozvání je brzy následovali kazatel Flowers a jeho manželka, aby zde působili, jakmile se naskytla příležitost. Dosáhli značného úspěchu, dokud kazatele Flowerse nepostihla horečka, která vedla k jeho smrti 29. června 1894. Jako jeho nástupce byl zvolen kazatel E. W. Webster, který vyplul z New Yorku v srpnu 1895.

GSAM 432.2V roce 1896 působili na Západních Indiích tito pracovníci: na Jamajce kazatel A. J. Haysmer a W. W. Eastman a na Bahamských ostrovech řada kolportérů. Na Malých Antilách působili kazatel E. Van Deusen a jeho manželka spolu s C. F. Parmleem a jeho manželkou jako biblickí pracovníci, a pan Bean a pan Hackett jako kolportéři. Na Trinidadu působili kazatel E. W. Webster a jeho manželka spolu se slečnou Stellou Colvinovou jako lékařskou misionářkou. Výsledky: 110 dodržovatelů soboty na Jamajce a 50 dodržovatelů soboty na Trinidadu, soustředěných kolem Couvy; jeden sbor na Barbadosu a jedna skupina na Antiguě na Malých Antilách.

GSAM 432STŘEDNÍ AMERIKA

GSAM 432.3Kazatel F. J. Hutchins a jeho manželka opustili Spojené státy a vydali se na Bay Islands 16. listopadu 1891. V té době bylo, hlavně na Ruatanu, asi dvacet osob, které dodržovaly sobotu podle čtvrtého přikázání Desatera; k této pravdě je poprvé přivedly čtecí materiály, které jim byly zaslány poštou. O tři roky později, v roce 1894, W. A. Miller a jeho manželka opustili Kalifornii a odešli do Bonaccy, kde se zapojili do vzdělávací činnosti jako učitelé ve škole, která byla otevřena 4. července 1894 v budově postavené adventisty sedmého dne. Průměrná docházka během prvního semestru činila třicet čtyři žáků. V roce 1895 byla škola prohlášena za soběstačnou, neboť počet žáků vzrostl na čtyřicet pět.

GSAM 433.1Na Generální konferenci konané v roce 1895 kazatel Hutchins oznámil, že na ostrovech je sto osob, které se řídí poselstvím, a rovněž uvedl, že byly postaveny dva modlitební domy, které vlastnili adventisté sedmého dne. Vzhledem k nedostatku půdy, která byla proto velmi cenná pro obdělávání, byl jeden z těchto modlitebních domů postaven nad vodou. Tyto dvě budovy a školní budova byly převedeny do vlastnictví General Conference Association. Hodnota majetku Generální konference na ostrově byla odhadnuta na 1 789,60 dolarů. Tržby z prodeje knih do roku 1895 činily 2 243 dolarů.

GSAM 433Malá loď pro Střední Ameriku

GSAM 433.2Jelikož se pozornost Konference soustředila na pohodlí a výhody, které by přinesla malá loď, pomocí níž by mohli být misionáři přepravováni z jednoho ostrova na druhý, bylo odhlasováno, že taková loď bude postavena pro práci mezi Bay Islands za cenu nepřesahující 3 000 dolarů.

GSAM 433.3V roce 1896 působili ve Střední Americe pouze čtyři pracovníci: kazatel F. J. Hutchins se svou manželkou a kazatel J. A. Morrow se svou manželkou ve Španělském Hondurasu. V Belize, hlavním městě Britského Hondurasu, byla skupina věřících, kteří dodržovali sedmý den podle čtvrtého přikázání. Většina práce na tomto poli byla vykonána na ostrovech v Karibském moři. Zde se prodaly knihy v hodnotě několika tisíc dolarů a šedesát osob se radovalo z pravdy Poselství třetího anděla.

GSAM 434Smrt kazatele Hutchinse

GSAM 434.1Přibližně dvanáct let působil kazatel F. J. Hutchins velmi věrně a horlivě na středoamerickém poli. Nakonec však jeho síly došly a podlehl nemoci. Nyní odpočívá ve spánku a čeká na volání Pána – volání, které probudí věrné.

GSAM 434JIŽNÍ AMERIKA

GSAM 434.2Názory adventistů sedmého dne se do Jižní Ameriky poprvé dostaly prostřednictvím tištěných stránek. V říjnu 1891 zahájili pánové Snyder, Stauffer a Nowlin svou práci jako kolportéři v Argentině. V roce 1893 se na základě hlasování Generální konference připojil k práci na tomto misijním poli kazatel F. H. Westphal z Illinois, německý kazatel, a v roce 1894 odjel Frank Kelley z Kalifornie do Spojených států Kolumbie jako misijní pracovník financující se z vlastních prostředků. O několik měsíců později je následovali další pracovníci, a tak byla položena základna této nové misie. V roce 1896 byla o práci v této oblasti podána následující zpráva: Chile má jednoho kazatele, kazatele G. H. Babera, který dorazil 19. října 1895, a dva kolportéry, F. W. Richardse a F. H. Davise. Argentina má rovněž dva kazatele, F. H. Westphala a Jeana Vuilleumiera, a dva kolportéry, O. Oppegarda a C. A. Nowlina. Kromě nich zde působí čtyři bibličtí pracovníci: Lucy Postová, manželé Snyderovi a John McCarthy. V Brazílii působí dva kazatelé, kazatel W. H. Thurston a H. F. Graf, a tři kolportéři, A. B. Stauffer, J. F. a J. A. Berger. V Britské Guyaně působí dva kazatelé, kazatel W. G. Kneeland a kazatel P. Giddings, a dva lékařští misionáři, dr. B. J. Fercoit a jeho manželka.

GSAM 435.1V roce 1896 se v Chile prodaly knihy v hodnotě tisíce dolarů a třicet lidí, kteří dodržují sobotu, přijalo sobotu a související pravdy díky četbě literatury zakoupené od kolportérů. V Brazílii a Argentině se prodaly knihy v hodnotě deseti tisíc dolarů; a co bylo ještě lepší, bylo tam sto lidí, kteří sobotu dodržovali. Byl založen jeden sbor a pět sobotních škol. V Argentině existovaly tři zřízené sbory, a to v Buenos Aires, Crespu a San Cristobalu. V Britské Guyaně byl rovněž zřízen jeden sbor a bylo zde padesát lidí dodržujících sobotu, což činilo celkem sto padesát adventistů sedmého dne v Jižní Americe.

GSAM 435SOUTHERN MISSIONARY SOCIETY

GSAM 435.2Přesněji řečeno, tuto společnost nelze nazvat zahraniční, ačkoli vykonává práci při evangelizaci cizího národa (Afričanů) v naší vlasti. Za již dosažené výsledky vděčíme především vytrvalému úsilí kazatele J. E. Whitea, který působil pod požehnáním Boha.

GSAM 435.3V zimě roku 1893, když jsem působil jako předseda Illinois Conference, přišel za mnou kazatel White s těžkým břemenem starosti o barevné obyvatelstvo v jižních státech. Jelikož trávil několik týdnů v Chicagu, požádal o možnost pracovat pro barevné obyvatele žijící ve městě. Jeho žádost byla s velkou radostí vyslyšena a tak skutečně začala jeho práce pro tento nešťastný lid.

GSAM 435Misionářský parník kazatele Whitea

GSAM 435.4Od té doby se modlil a plánoval práci na jižním misijním poli. Jak se v této věci vzdělával, jeho plány dozrávaly a vyvrcholily stavbou parníku u Michiganského jezera, nazvaného Morning Star. S tímto plovoucím „Bethelem“ odplul do Chicaga, odtud po řekách Illinois a Mississippi a 10. ledna 1895 dorazil do Vicksburgu v Mississippi. Zde spolu s několika spolupracovníky zahájil svou práci na dosud nedotčeném misijním poli.

GSAM 436Činnost společnosti Southern Missionary Society

GSAM 436.1Citujeme ze zprávy, kterou přednesl kazatel White na Generální konferenci 9. dubna 1903, která uvádí výsledky práce a ukazuje stav jižní misijní činnosti k tomuto datu:—

GSAM 436.2„Naše společnost vybudovala a v současné době provozuje pět škol v Mississippi.... Tyto školy se nacházejí ve Vicksburgu, Yazoo City, Columbusu a Jacksonu.... Naši pracovníci také pokračovali ve své činnosti v Nashvillu, Memphisu a Edgefield Junction v Tennessee a v Louisville a Bowling Green v Kentucky.

GSAM 436Pracovníci na Jihu

GSAM 436.3„V současné době působí v různých odděleních Společnosti dvacet sedm pracovníků. V rámci činnosti Southern Missionary Society bylo vychováno pět vysvěcených kazatelů.... Třináct učitelů bylo různými způsoby připraveno na svou práci.... Jeden mladý muž je Společností vzděláván jako lékař na Meharry Medical College v Nashvillu a dalšímu je poskytována podpora při studiu na téže škole... Bylo vychováno několik dobrých biblických pracovníků. Někteří z učitelů se rovněž stávají zdatnými pracovníky v této oblasti.

GSAM 436Parník „Morning Star“

GSAM 436.4„Morning Star je mým osobním majetkem, postaveným z mých vlastních peněz. Navíc všechny provozní náklady této lodi byly hrazeny z mých vlastních příjmů. Také musím říci, že životní náklady na lodi jsem vždy hradil sám. Často se posádka skládala z deseti až osmnácti členů.... Ani platy všech pracovníků zaměstnaných Společností po celá léta nebyly hrazeny z darů, ale z mých osobních příjmů.

GSAM 437Jak se získaly peníze na misii na Jihu

GSAM 437.1„Může vyvstat otázka: ‚Kde jste vzali tyto peníze?‘ Dal nám je Pán. Bylo vydáno několik malých knížek. Nejprve Gospel Primer, jehož původním záměrem bylo použití při výuce barevných lidí. Očekával se prodej několika tisíc výtisků, ale k našemu úžasu se prodalo téměř milion výtisků.

GSAM 437.2„Matka [Ellen G. Whiteová] nám pomohla s knihou Christ our Saviour, které se prodalo tři sta až čtyři sta tisíc výtisků. Prodalo se dvě stě až tři sta tisíc výtisků knihy Best Stories. Odhaduje se, že se rozebralo tolik výtisků knihy Coming King, že by z nich šel postavit sloup vysoký čtyři míle. Z autorských honorářů z těchto knih jsme kromě financování mnoha dalších podniků a oblastí činnosti postavili parník Morning Star.“

GSAM 437V MNOHA ZEMÍCH

GSAM 437Mexiko

GSAM 437.3Naše práce v této zemi začala v roce 1894 založením lékařské misie v Guadalajaře. V roce 1896 byl počet pracovníků následující: kazatel D. T. Jones a jeho manželka, kteří měli na starosti misii. Učiteli byli Ora A. Osborne, paní A. Cooperová, Kate Rossová a místní pomocník. Lékařskými misionáři byli dr. J. A. Neal, A. Cooper, paní A. J. Riceová, paní Bartlettová a paní Rachel Flowersová. Misi denně navštěvovalo čtyřicet pacientů a školu při misii navštěvovalo čtyřicet žáků. V té době se stavělo nové sanatorium v hodnotě 12 000 dolarů.

GSAM 437Střední Afrika

GSAM 437.4V roce 1893 se dílo Poselství třetího anděla natolik rozvinulo, že výbor Generální konference shledal oprávněným doporučit zřízení misie ve Střední Africe. Bylo proto odhlasováno: „Jakmile to bude možné, bude v Matabelelandu otevřena misie.“ V souladu s tímto rozhodnutím vstoupila v roce 1894 do této země skupina adventistů sedmého dne a vybrala si farmu o rozloze 12 000 akrů. Na konferenci v roce 1895 byli jako misionáři pro tuto vzdálenou misii vybráni kazatel C. B. Tripp s manželkou, W. H. Anderson s manželkou a dr. A. S. Carmichael. Okamžitě zahájili přípravy na dlouhou cestu a po úspěšné plavbě dorazili do cíle 26. července 1895.

GSAM 438Zlaté pobřeží

GSAM 438.1Již řadu let se k adventistům sedmého dne ze západního pobřeží Afriky dostávalo macedonské volání o pomoc. Čtením adventistických publikací se v lidech probudil zájem o pravdu, ale pomoc byla vyslána až kolem roku 1894. Tehdy byli kazatel Sanford a pan Rudolph pozváni výborem Generální konference, aby se ujali práce, na kterou se čekalo tak dlouho. Vstoupili na misijní pole s horlivostí a odvahou. Nedlouho poté však kazatele Sanforda postihla horečka, která se tam vyskytovala tak často, že se této zemi říká „hrob bělochů“. Prošel třemi záchvaty a poté byl nucen vrátit se do Ameriky, aby přežil. Na západní pobřeží byli vysláni další, mezi nimiž byli kazatel D. U. Hale, Geo. F. Kerr s manželkou a G. P. Riggs. Ten však byl nemocí natolik oslaben, že se již nepočítalo s jeho přežitím, a tak uprchl do Anglie v naději, že mu změna podnebí prospěje; v tomto však on i jeho přátelé byli zklamáni, neboť jeho stav se postupně zhoršoval, až nakonec zemřel a tam byl také pohřben. I on čeká na příchod Dárce života.

GSAM 438Indie

GSAM 438.212. ledna 1890 vyplul kazatel Haskell z přístavu Durban na jihovýchodním pobřeží Afriky směrem do Kalkaty, Indie, Číny a Japonska. Ještě před tímto datem se k němu připojil jeho tajemník Percy T. Magan. Účelem této cesty do Indie bylo „průzkumné“ získávání informací, které by jim umožnily poskytovat rady a doporučení, až adventisté sedmého dne v této oblasti zahájí aktivní misijní činnost. S myšlenkou na založení misie v Indii doporučila Generální konference v roce 1893, aby se Wm. Lenker vydal do této země jako kolportér. V souladu s tímto doporučením odcestoval do Indie a představil tam literaturu adventistů sedmého dne. Později pan Lenker uvedl, že on a další čtyři osoby do roku 1896 obcházeli různé části Indie a prodali publikace v hodnotě 10 000 dolarů. Aby ilustroval zájem, který prodávané knihy vzbudily, dále uvedl, že při obcházení v okolí Madrasu na východním pobřeží Indie „jeden domorodý kazatel ušel šedesát mil, aby si koupil výtisk knihy Thoughts on Daniel and the Revelation.“

GSAM 439Georgia Burrusová v Indii

GSAM 439.1V roce 1895 opustila slečna Georgia Burrusová Kalifornii a odjela do Indie. Po příjezdu se okamžitě začala učit bengálštinu a brzy se zapojila do misijní práce. Do roku 1896 začalo několik osob dodržovat Pánovu sobotu díky styku s našimi pracovníky.

GSAM 439.2Pracovníky v terénu v roce 1896 byli kazatel D. A. Robinson a jeho manželka. Slečna May Taylorová a slečna Georgia Burrusová byly biblické pracovnice. Pan Lenker a pan Masters byli kolportéři. Pro misijní dům byla zajištěna vhodná budova a do vlasti byly zaslány žádosti o vyslání lékařů, zdravotních sester a další pomoci, aby bylo možné zvládnout naléhavé požadavky, které na ně doléhaly. Na tuto výzvu reagoval kazatel Brown spolu s dalšími. On i kazatel D. A. Robinson zemřeli v Karmataru v Bengálsku v Indii na konci prosince 1899.

GSAM 439Havaj, Sandwichovy ostrovy

GSAM 439.3V roce 1884 odjeli pan La Rue a Henry Scott na vlastní náklady jako misionáři na Havaj. Svou práci zahájili osobní misijní činností a prodejem knih. To na ostrově vzbudilo takový zájem, že Generální konference v listopadu 1885 odhlasovala, aby kazatel Wm. Healy odjel v následující sezóně na Havaj pracovat, a aby byla Kalifornská konference požádána o zapůjčení stanu pro tento účel. Takto vybaveni uspořádali kazatel Healy a ti, kteří již na ostrově byli, v létě roku 1886 shromáždění ve stanu. Výsledkem tohoto úsilí bylo, že řada lidí přijala poselství. Pan La Rue zůstal v Honolulu až do roku 1889, kdy se vydal na plavbu do Hongkongu v Číně.

GSAM 440Čínská práce na Havaji

GSAM 440.1Na ostrově se však vykonávala jen malá kazatelská činnost, dokud se v březnu 1895 nesešla Generální konference, na níž bylo odhlasováno, že „kazatel Gates a jeho manželka spolu s panem a paní Brandovými jako učitelé pro Číňany odjedou do Honolulu, aby se zapojili do misijní práce.“ Výuka začala okamžitě a kazatel Gates, ačkoli měl chatrné zdraví, dělal, co mohl, aby tuto práci posunul vpřed. Brzy za misionáři dorazili lékař a zdravotní sestry a práce v této oblasti šíření poselství byla úspěšně zahájena.

GSAM 440Souhrn misí, 1. ledna 1903

GSAM 440.2Zpráva tajemníka pro zahraniční misie, předložená 31. prosince 1902, představuje práci na šíření poselství mimo Spojené státy následovně:—

GSAM 440.3Australská unijní konference, složená z konferencí ve Victorii, Novém Jižním Walesu, na Novém Zélandu, v Queenslandu, Jižní Austrálii, Tasmánii a Západní Austrálii.

GSAM 440.4Evropská generální konference, složená z Německé unijní konference, Západního Německa, Východního Německa, Jižního Německa, Nizozemska a vlámské Belgie, Rakouska-Uherska a balkánských států, německého Švýcarska, jižního Ruska, severního Ruska a středního Ruska.

GSAM 440.5Skandinávská unijní konference, sestávající z Dánska, Norska, Švédska, Finska a Islandu.

GSAM 441.1Britská unijní konference, zahrnující severní Anglii, jižní Anglii, Irsko, Skotsko a Wales.

GSAM 441.2Francouzsko-latinská unijní konference, zahrnující francouzskou část Švýcarska, Francii a Itálii.

GSAM 441.3Východní misie, zahrnující Egypt, Sýrii a Turecko.

GSAM 441.4Jihoafrická unijní konference, zahrnující Kapskou kolonii, Natal-Transvaal, Basutoland a Matabeleland.

GSAM 441.5Ostatní: Bermudy, Brazílie, Britská a Nizozemská Guyana, Střední Amerika (jižní část), Čína, Fidži, Indie, Jamajka, Japonsko, Malé Antily, Mexiko, Njassaland, Pitcairn, Portoriko, Río de la Plata, Raratonga, Samoa, Společenské ostrovy, Sumatra, Tonga, Trinidad, západní pobřeží (Jižní Amerika) a západní pobřeží (Afrika).

GSAM 441.6Počet aktivních pracovníků v těchto různých oblastech, včetně kazatelů, licencovaných kazatelů, biblických pracovníků, kolportérů a prodejců knih, činí 754.

GSAM 441Založené strategické body

GSAM 441.7Na základě těchto stručných informací o našich misích můžeme říci, stejně jako to učinil tajemník pro zahraniční misie v roce 1896:

GSAM 441.7„Díky těmto strategickým pozicím, které nyní poselství zaujímá téměř ve všech částech světa, může Bůh svou nekonečnou mocí vykonat velkolepé a mocné dílo ve velmi krátkém čase. Zkrátí své dílo ve spravedlnosti.“