Kapitola 28 — Dveře, které nikdo nemůže zavřít
GSAM 462.1„Postavil jsem před tebou dveře otevřené, a žádnýť jich nemůže zavříti. Nebo máš ač nevelikou moc, a ostříhal jsi slova mého, a nezapřels jména mého.“1
GSAM 462.2Taková jsou slova určená těm, kteří v evangelické církvi dosáhli stavu Filadelfie. Tato církev byla ta, která se vyvinula díky zvěstování blížícího se příchodu Krista, respektive ti, kteří se pevně drželi toho, co na toto téma slyšeli; neboť o církvi v Sardách (té, která bezprostředně předcházela Filadelfii) říká: „Pomniž tedy, co jsi přijal a slyšel, a ostříhej toho, a čiň pokání. Pakli bdíti nebudeš, přijduť na tě jako zloděj, a nezvíš, v kterou hodinu na tě přijdu.“2
GSAM 462.3Církev v Sardách tedy vyslechla učení o brzkém příchodu Pána. Ti, kdo se pevně drželi toho, co slyšeli, postupovali v pravdě i poté, co byl „svícen“ odstraněn, a tvořili církev ve Filadelfii, jíž řekl: „Nebo jsi ostříhal slova trpělivosti mé, i jáť tebe ostříhati budu od hodiny pokušení, kteréž přijíti má na všecken svět, aby zkušeni byli obyvatelé země. Aj, přijduť brzy. Držiž se toho, co máš, aby žádný nevzal koruny tvé.“3 Právě této filadelfské církvi tedy říká: „Postavil jsem před tebou dveře otevřené, a žádnýť jich nemůže zavříti.“
GSAM 462.4Zde tedy máme důrazné prohlášení Písma svatého, že ti, kteří jsou v Boží prozřetelnosti povzbuzeni, aby varovali svět před Pánovým příchodem a naléhali na lidi, aby se připravili na setkání s Bohem, mají ve svém díle zvláštní Boží přízeň. Lidé se mohou snažit bránit, zmařit jejich úsilí, zavřít „dveře k hlásání“, ale přesto se nad veškerým křikem ozývá hlas Boží: „Postavil jsem před tebou dveře otevřené.“
GSAM 463Sedmdesát čtyři let pokroku
GSAM 463.1Na předchozích stránkách této knihy jsme stručně prošli obdobím sedmdesáti čtyř let, od roku 1831 do roku 1905, a sledovali jsme vznik a pokrok adventních poselství, zejména Poselství třetího anděla. Ukázali jsme, jak se toto poselství z neznáma a chudoby rok od roku šířilo s rostoucí silou a mocí, až se jeho misie rozšířily po celé zemi. Jistě to není proto, že by toto poselství lahodilo tělesným srdcím, že se mu tak dařilo; neboť v popředí nese Pánovu sobotu, jejíž dodržování s sebou nese těžký kříž a vyžaduje oddělení se od světských záležitostí v nejrušnější den týdne. Nepokročilo to ani proto, že by se nesetkalo s odporem; tomu totiž čelilo od samého počátku, a to v nejzuřivější podobě zvenčí, stejně jako zmatku způsobenému neposvěcenými osobami, které se na čas dostaly do našich řad. Co se týče situace způsobené úmysly a snahami vnějších nepřátel, můžeme dobře říci slovy žalmisty Davida: „Byť Hospodina s námi nebylo, rciž nyní, Izraeli, byť Hospodina s námi nebylo, když lidé povstali proti nám: tehdáž by nás byli za živa sehltili v rozpálení hněvu svého proti nám; tehdáž by nás byly přikvačily vody, proud zachvátil by byl duši naši; tehdáž zachvátily by byly duši naši ty vody zduté. Požehnaný Hospodin, kterýž nás nevydal v loupež zubům jejich. Duše naše jako ptáče znikla osídla ptáčníků; osídlo se ztrhalo, i vynikli jsme. Pomoc naše jest ve jménu Hospodinovu, kterýž učinil nebe i zemi.“4
GSAM 464Pomoc v Pánu
GSAM 464.1Pán prohlašuje, že svému lidu připravil „otevřené dveře, které nikdo nemůže zavřít“. Není tedy divu, že se toto poselství neustále šíří vpřed. Je to Boží poselství pro lid a musí uspět. Ve Zjevení 7:2 je práce na přípravě lidu, aby obstál, až přijde velký den Božího hněvu, symbolizována andělem, který „vystupuje z východu“, nebo, jak někteří překládají, „jako vycházející slunce“. Hle, svítá – nejprve se na východě objeví paprsky světla; ty se slévají do větší jasnosti, až je vidět široký, zřetelný sluneční disk. Jak „Král dne“ stoupá k zenitu, jeho světlo, teplo a síla se stávají stále živějšími.
GSAM 464.2Takový byl skutečně vývoj poselství třetího anděla od roku 1848, kdy byly jeho základní pravdy jasně formulovány, a od té chvíle vykazujeme výrazný a stálý růst, který je úžasný. To můžeme vysvětlit pouze tím, že Pán naplňuje své slovo těm, kteří v této době, kdy se blíží jeho spasení, „ostříhaje soboty, aby jí nepoškvrňoval“5, a odvracejí své kroky od toho, aby v Boží svatý den činili, co se jim zlíbí, a tak skrze „víru Ježíšovu“, jak je vyhlášeno v Poselství třetího anděla ze Zjevení 14, zachovávají všechna „Boží přikázání“. O takových Pán řekl skrze proroka Izaiáše: „Tehdáž se vyrazí jako jitřní záře světlo tvé, a zdraví tvé rychle zkvetne; předcházeti tě zajisté bude spravedlnost tvá [‚Hospodin spravedlnost naše.‘ Jeremiáš 23:6], a sláva Hospodinova zbéře tě.“6 S takovými zárukami, jak bychom mohli očekávat něco jiného než to, že toto dílo bude úspěšné? „Je-li Bůh s námi, kdo může být proti nám?“
GSAM 464Jak by to mohlo prosperovat?
GSAM 464.3Podíváme-li se na situaci, kdy v roce 1846 kazatel Joseph Bates začal psát tu první knihu, vůbec první, kterou adventisté sedmého dne vydali na téma soboty, s dvanácti a půl centy jako jedinými prostředky, které na světě měl, a byl vyzván, aby je utratil ještě před koncem prvního dne psaní; a podíváme-li se znovu na kazatele Jamese Whitea, jak tiskne svůj první malý leták Present Truth za peníze vydělané sekáním sena na louce a jak tento leták zdarma rozesílá všem, kdo by si ho přečetli, a mluví o něm jako o poselství, které má dojít až na konec světa – podíváme-li se na tyto skromné začátky, mohli bychom se, slovy lidí z dob Ámose, zeptat: „Kdož zůstane Jákobovi? Neboť ho maličko jest.“7 Porovnáme-li to se situací v roce 1905, kdy se zveřejňování pravd tohoto poselství uskutečňuje ve dvaceti nakladatelstvích rozmístěných v různých částech světa, která jsou často vytížena na maximum, aby uspokojila poptávku po čtivu, můžeme skutečně říci: Hle, „otevřené dveře“, které dosud nikdo nezavřel.
GSAM 465.1O těch z dřívějších dob, kteří se domnívali, že toto dílo nikdy nemůže uspět, můžeme říci slovy, jimiž prorok Zacharjáš pokáral ty, kteří se pokoušeli bránit Božímu dílu při obnově Jeruzaléma: „kdož by pohrdal dnem malých začátků?“8 O věcech, které se jim jevily jako hory překážek na jejich cestě, řekl Pán skrze proroka:—
GSAM 465Hora se proměnila v rovinu
GSAM 465.2„Co jsi ty, ó horo veliká, před Zorobábelem? Rovina. Nebo doloží nejvyšší kámen s hlučným prokřikováním: Milost, milost jemu.“9 Tak tomu bylo v díle Poselství třetího anděla a tak tomu bude, dokud nebude „nejvyšší kámen“ vyveden, nebo jinými slovy, dokud nebude dílo dokončeno.
GSAM 465.3Podívejte se na tu hrstku lidí v roce 1846, chudých na prostředky, chudých ve všech smyslech kromě víry v Boha a v poklad pravdy, a uvidíte, do jakých rozměrů se jejich dílo rozrostlo. Pomyslete na prostředky, které máme nyní k dispozici: knihy připravené, přeložené a vytištěné v různých jazycích světa, a stovky kolportérů, kteří tyto knihy roznášejí do domácností lidí v hodnotě 400 000 dolarů ročně. Pokud bude Bůh i nadále žehnat tomuto dílu, můžeme se těšit na úspěch. S těmito prostředky a agenturami, jejichž počet se měsíc od měsíce zvyšuje, a s důvěrou v Krista nemusíme očekávat nic jiného než to, o čem zpíval Šalomoun o Boží církvi, když vystupovala ze svého pouštního stavu, „opírajíc se o paži svého Milovaného“, když ji líčí, jak hledí vpřed, „krásná jako měsíc, čistá jako slunce, hrozná jako vojsko s praporci“.10
GSAM 466S podporou daru proroctví
GSAM 466.1Nejenže jsme viděli, že Pánova prozřetelnost otevřela cestu pro šíření pravdy a že jeho výjimečné požehnání provázelo úsilí vynaložené na to, abychom kráčeli cestami jeho prozřetelnosti, ale při vzestupu a šíření Poselství třetího anděla komunikoval se svým lidem prostřednictvím daru proroctví. Nestalo se tak formou nového zjevení, které by nahradilo Bibli, ani způsobem, který by zkresloval učení Písma, ale aby ukázal, kde v této době hrozí nebezpečí odchýlení se od jednoduchosti Kristova evangelia, kde lidem hrozí, že podléhají tendencím této doby a spokojí se s formou zbožnosti bez moci.
GSAM 466.2Pohlédneme-li na toto téma z pohledu příkladu11 starověkých proroků, který nám Pán dal jako jedno z pravidel, podle nichž mají být takové projevy zkoušeny, najdeme stejné důvody, proč jsou takové projevy potřebné nyní stejně jako tehdy; a to totiž náchylnost v každé době k tomu, aby nás převládající a specifické doktríny a praktiky dané doby svedly z cesty pravdy. Apoštol Pavel, když hovoří o projevu darů, které Pán vložil do církve, říká, že jsou „pro spořádání svatých, k dílu služebnosti, k vzdělání těla Kristova, až bychom se sběhli všickni v jednotu víry a známosti Syna Božího, v muže dokonalého, v míru postavy plného věku Kristova, abychom již více nebyli děti, zmítající se a točící každým větrem učení v neustavičnosti lidské, v chytrosti k oklamávání lstivému; ale pravdu činíce v lásce, rosťme v něj všelikterak, v toho, kterýž jest hlava, totiž Kristus, z kteréhožto všecko tělo příslušně spojené a svázané po všech kloubích přisluhování, podle vnitřní moci v míru jednoho každého údu, zrůst těla činí, k vzdělání svému v lásce.“12
GSAM 467.1Stejné námitky, které se dnes vznášejí proti projevům daru proroctví, mohly být se stejnou silou vzneseny i v dávných dobách; tj. máme Písmo, a proto takové dary nepotřebujeme. Tato samá Písma nám však říkají, že Kristus vložil tyto dary do církve, aby plnily své poslání, dokud nenastane doba, o níž se praví: „Ale jakžť by přišlo dokonalé [dokonalý stav]“, a že církev má „v žádném daru nezaostávat, očekávajíc příchod našeho Pána Ježíše Krista“ (doslova podle KJV).13
GSAM 467K čemu potřebujeme proroky?
GSAM 467.2Lidé v dávných dobách mohli uvažovat, že mají Boží mravní zákon, jak jej Bůh vlastnoručně napsal na kamenné desky; že mají ustanovení, soudy a pokyny, které byly Mojžíšovi sděleny z Božích úst a které byly pečlivě zaznamenány; a co víc by ještě bylo zapotřebí? Avšak navzdory všem těmto vynikajícím pravdám, které měli k dispozici, se Bůh rozhodl k nim promlouvat „v různých dobách a různými způsoby skrze své svaté proroky“.
GSAM 467.3Zjišťujeme, že svědectví různých proroků, jako Izaiáše, Jeremiáše, Ezechiela, Daniela, Ozeáše a dalších, v každém případě učila stejný velký princip týkající se poslušnosti Bohu; přesto měl každý prorok své vlastní výtky vůči lidu své doby, kvůli jejich sklonu nechat se odvést od posvátných a svatých zásad spravedlnosti převládajícími zvyky doby, v níž bylo proroctví vydáno.
GSAM 468Potřeba darů
GSAM 468.1I když lze namítnout, že máme k dispozici nejen vynikající poučení ze Starého zákona, ale navíc i slova samotného našeho Spasitele a apoštolů, k čemu nám je ještě další světlo? Skutečností zůstává, že právě tito svatí apoštolové poukazovali na poslední dny, kdy „nastanou časové nebezpeční“ a kdy budou lidé, „mající způsob pobožnosti, ale moci její zapírajíce“, a také nám říkali, že „odvrátí se někteří od víry, poslouchajíce duchů bludných a učení ďábelských“.
GSAM 468.2S ohledem na to vše jsou ti lidé, o nichž Pavel píše v dopise Tesalonickým – kteří nebudou ve tmě, aby je den Kristův nepřekvapil jako zloděj, ale kteří budou dětmi světla –, nabádáni, aby „všechno zkoumali“ v souvislosti s „proroctvími“ a aby „což dobrého jest, toho se drželi“.14 To je totéž, jako by jim říkal, že lidé, kteří budou očekávat příchod Pána Ježíše Krista a kteří budou nakonec připraveni na ten den, budou mít mezi sebou „dobré“, pravé projevy daru proroctví.
GSAM 468Známky konce
GSAM 468.3Nacházíme se v době, kdy jsou ze všech stran hojná znamení, že den Páně je na dosah. Nacházíme se právě v tom období, kdy měl povstat lid, který bude dodržovat všechna přikázání a který bude také „mít svědectví Ježíše“15 — „duch proroctví“.16 Co zjišťujeme? Že během posledních šedesáti let povstal právě takový lid, nesoucí právě takové poselství, mezi nímž se projevil dar proroctví. Když jsme tento dar, jak se projevil skrze Ellen Whiteovou, prověřili podle biblických zásad, zjistili jsme, že obstojí ve zkoušce v každém ohledu. Ve všech spisech Ellen Whiteové, od prvního až po poslední, nebyla nalezena ani jediná věta, která by dávala sebemenší svolení k hříchu nebo která by v nejmenším tolerovala jakékoli odchýlení od Slova Božího. Tyto spisy se nikdy nepostavily nad Bibli, ale neustále nabádají k co nejpečlivějšímu studiu Slova Božího a poukazují na něj jako na velké měřítko, podle kterého budou naše případy posuzovány při konečném soudu. V jejích spisech je nám Kristus vyvyšován jako jediný vzor, který máme následovat. Je v nich nejživějším způsobem prohlášen za naši jedinou naději na vítězství zde na zemi, za naše jediné útočiště před přicházejícím hněvem, za jediné jméno a prostředek, skrze který můžeme být spaseni.
GSAM 469Osobní pocta
GSAM 469.1Ohledně Ellen Whiteové a povahy jejího díla je zde uvedeno následující, co v roce 1877 sepsal někdo, kdo ji znal a kdo její dílo mnoho let studoval; a po asi padesáti třech letech zkoušky, letech pečlivého pozorování, bezvýhradně souhlasím s každým názorem v něm vyjádřeným:—
GSAM 469.2„Co se týče křesťanského charakteru sestry Whiteové, dovolím si říci, že si myslím, že o něm něco vím. Znám ji již osmnáct let – více než polovinu historie našeho lidu. Byl jsem v jejich rodině mnohokrát, někdy i celé týdny. Oni byli mnohokrát v našem domě a v naší rodině. Cestoval jsem s nimi téměř všude; byl jsem s nimi v soukromí i na veřejnosti, na shromážděních i mimo ně, a měl jsem ty nejlepší příležitosti poznat něco ze života, charakteru a ducha bratra a sestry Whiteových. Jako kazatel jsem měl co do činění se všemi druhy lidí a všemi druhy charakterů, takže si myslím, že dokážu do jisté míry posoudit, jaký člověk je, alespoň po letech důvěrného seznámení.
GSAM 470.1„Vím, že sestra Whiteová je skromná, nenápadná, dobrosrdečná a ušlechtilá žena. Tyto rysy jejího charakteru nejsou pouze předstírané a pěstované, ale přirozeně a s lehkostí pramení z jejího přirozeného založení. Není domýšlivá, samospravedlivá ani namyšlená, jak tomu u fanatiků vždy bývá. Často jsem se setkával s fanatickými lidmi a vždy jsem je shledal plnými přetvářky, plnými pýchy, ochotnými vnucovat svůj názor, chlubícími se svou svatostí atd., ale sestru Whiteovou jsem vždy shledal jako pravý opak toho všeho.
GSAM 470Přítelkyně chudých
GSAM 470.2„Kdokoli, i ten nejchudší a nejskromnější, se na ni může svobodně obrátit s prosbou o radu a útěchu, aniž by byl odmítnut. Neustále se stará o potřebné, bezprostředně strádající a trpící, zajišťuje jim obživu a zastává se jejich zájmů.
GSAM 470.3„Nikdy jsem nepoznal nikoho, kdo by měl tak neustále na paměti Boží bázeň. Nic nepodniká bez upřímné modlitby k Bohu. Pečlivě a neustále studuje Slovo Boží. Slyšel jsem sestru Whiteovou mluvit stovkykrát, přečetl jsem všechna její svědectví od začátku do konce, většinu z nich mnohokrát, a nikdy jsem v nich nenašel ani jednu nemorální větu, ani nic, co by nebylo přísně čisté a křesťanské; nic, co by odvádělo od Bible a od Krista; ale nacházím tam ty nejupřímnější výzvy k poslušnosti Bohu, k lásce k Ježíši, k víře v Písmo a k jeho neustálému zkoumání. Z těchto svědectví jsem nespočetkrát čerpal velký duchovní prospěch. Vskutku, nikdy jsem je nečetl, aniž bych pocítil výtku za svůj nedostatek víry v Boha, nedostatek oddanosti a nedostatek vážnosti při záchraně duší. Mám-li jakýkoli úsudek, jakékoli duchovní rozlišování, prohlašuji, že tato svědectví jsou téhož ducha a téhož smyslu jako Písmo.
GSAM 470.4„Již třicet let [dnes můžeme říci šedesát let] jsou tato svědectví mezi našimi lidmi přijímána a čtena. Jak to na ně zapůsobilo? Odvedlo je to od zákona Božího? Vedlo je to k tomu, aby se zřekli víry v Krista? Vedlo je to k tomu, aby odložili Bibli? Vedlo je to k tomu, aby se stali zkaženým, nemorálním lidem? Vím, že se mohou srovnat s jakoukoli jinou křesťanskou denominací.
GSAM 471.1„Jedné věci jsem si všiml, a to, že i ti nejzarytější odpůrci vidění sestry Whiteové přiznávají, že je křesťankou. Jak k tomuto přiznání mohou dojít, to mi není jasné. Snaží se to vysvětlit tím, že říkají, že je oklamána. Nejsou však schopni ukázat ani na jedinou skvrnu v celém jejím životě, ani na jedinou nemorální větu ve všech jejích spisech. Musí přiznat, že velká část jejích spisů je vynikající a že kdokoli by žil podle všeho, co říká, byl by dobrým křesťanem s jistotou nebe. To je velmi podivné, pokud je nástrojem ďábla, inspirovaným Satanem, nebo pokud jsou její spisy nemorální či výplodem její vlastní fantazie.“
GSAM 471Cizinci svědčí o spisech
GSAM 471.2Jakmile jsou rozesílány naše časopisy obsahující spisy Ellen Whiteové, vyhledávají je ti nejskromnější, nejzbožnější a nejoddanější. Když vyprávějí o tom, co čtou, říkají: „Zajímají nás zejména spisy Ellen Whiteové. Jsou tak praktické, tak plné poučení, které má člověka přivést blíže k Pánu a učinit ho skromnějším, zbožnějším a oddanějším. Tato díla jsou natolik v duchu Písma, že při čtení máme dojem, že Ellen Whiteová musí být při psaní inspirována, aby psala právě tímto způsobem.“ Takové je svědectví v desítkách případů těch, kteří si dopisují s našimi misijními pracovníky, a to i těch, kteří nemají ani nejmenší tušení, že myšlenky Ellen Whiteové pocházejí ze svatého vidění.
GSAM 471Původ odporu
GSAM 471.3Máme-li před sebou dojem, jaký tento dar vyvolává, vyvstává otázka: Odkud a proč vznikl odpor proti projevu tohoto daru? A jaký byl výsledek jednání těch, kteří se mu postavili? Jelikož tuto záležitost pečlivě sleduji od roku 1852, zjistil jsem, že odpor proti tomuto projevu vychází z větší části od těch, kteří byli napomenuti kvůli charakterovým nedostatkům, špatným zvykům nebo kvůli nějakému nesprávnému směřování ve svém způsobu života. Mnozí z těch, kteří byli napomenuti, protestovali, že nejsou tak špatní, jak je svědectví vykreslilo, a snažili se dokázat, že dokážou setrvat v pravdě, i kdyby měli jednat v rozporu s napomenutím, které jim bylo dáno. Čas ukázal, že drtivá většina z nich se zřekla své víry a zcela opustila řady věřících. Někteří si uvědomili svou chybu a pravdu uchopili ještě pevněji. Vyvstává otázka: Jestliže jsou ti, kdo se staví proti tomuto daru, vedeni Pánem, proč by měli ztratit svou duchovnost a odpadnout od Boha? Pravidlo našeho Spasitele zní, že strom se pozná podle ovoce. On velmi důrazně tvrdí, že nemůže „strom zlý ovoce dobrého vydávati“.
GSAM 472Neúspěch opozice
GSAM 472.1Vzpomínáme na případy, kdy se zvedla organizovaná opozice proti svědectvím Ellen Whiteové s prohlášením, že jejich práci bude provázet velký úspěch, jakmile se těchto svědectví zbaví. Naplnění jejich nadějí však skončilo naprostým neúspěchem. Po letech boje nepředložili o šíření pravdy o sobotě před světem o nic více důkazů než jejich soukmenovci před čtyřiceti devíti lety. Pokud bylo jejich dílo zvláštním dílem Páně, proč jejich poselství nepřineslo větší prosperitu?
GSAM 472Kde je ten úspěch?
GSAM 472.2Na druhou stranu, když se podíváme na to poselství, jímž jsou světu zvěstována Boží přikázání a víra v Ježíše – poselství, s nímž je spojeno toto projevování daru proroctví s jeho radami, pokyny a napomenutími –, vidíme, že od samého počátku až do současnosti dosahuje jistého a stálého pokroku. Poslouchajíc Pánovy rady skrze tento dar a postupujíc vpřed v Pánově síle, toto poselství, jak jsme ukázali, obklopilo celou zemi a rychle si razí cestu ke „všelikému národu, i pokolení, i jazyku, i lidu“.
GSAM 473.1O jeho dosavadním pokroku můžeme říci, že se naplnilo Slovo Boží, když řekl: „Žádný nástroj proti tobě udělaný nepodaří se.“ Skutečně, Boží ruka se projevila v úspěchu, který doprovázel vznik a rozvoj tohoto velkého adventního hnutí až dosud, a pro budoucnost spoléháme na jisté naplnění Jeho slova: „Postavil jsem před tebou dveře otevřené, a žádnýť jich nemůže zavříti.“ V této důvěře můžeme s plnou jistotou zpívat:—